EET měla svůj smysl, jinak bychom neviděli restaurace odmítající platby kartou, míní šéf NKÚ Kala

Zavedení EET podle Kaly stálo stát přes dvě miliardy korun, vyčíslit její přínosy se ovšem stále nedaří. „Různé studie se pohybovaly od jedné do šesti miliard korun za rok, což je velký rozptyl. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo v době zavedení 400 miliard korun. Z toho je vidět, že náklady byly velké a přínosy problematické,“ tvrdí.

Čtěte také

iROZHLAS

Zrušení EET. ‚Ztráta nástroje k prověřování daní,‘ říká kontrolní úřad. ‚Efektivní řešení,‘ tvrdí ministerstvo

Další rozšiřování EET už po dvou vlnách zastavil verdikt Ústavního soudu, podle kterého systém kladl na podnikatele příliš velké povinnosti, přičemž řadu informací si stát může zjistit jinými způsoby.

„S nástupem covidu ta samá politická garnitura od EET ustoupila, a v zásadě tím podle mého názoru uznala, že ty povinnosti jsou zatěžující. Pak se změnila politické vedení země a přistoupilo se k úplnému extrému, tedy zrušení,“ shrnuje Kala.

Přiznává, že sám neví, jaké řešení by bylo to správné, lepší by prý ale bylo hledat kompromis, protože evidence tržeb má svůj smysl. „Kdyby neměla, tak nevidíme i některé slušné restaurace, které odmítají přijímat karty a berou jen hotovostní platby. Pro to já nevidím důvod,“ dodává s tím, že evidenční systém provozuje 17 unijních zemí.

Proč to jde v zahraničí

NKÚ dlouhodobě sleduje vývoj boje s daňovými úniky, takzvaná mezera ve výběru daní klesla z úrovně 13 procent z doby před zavedením EET na nynějších pět procent, což je ovšem stále nad průměrem Evropské unie. „Řada zemí včetně našich sousedů jsou na 2,5 procentech. Je to obrovský balík peněz, jen u DPH se jedná o 30 miliard korun,“ zdůrazňuje Kala.

Čtěte také

Platby kartami setrvale rostou. A EET s tím nemá nic společného, tvrdí vládní poslanec Jakob

Obecně prý platí, že stát by se měl dívat, jak k řešení problému přistupují v zahraničí a vyhodnotit si, který systém je nejúčinnější, nejefektivnější a nejlevnější při splnění daných parametrů a ten pak zavést.

„To myslím, že zde z hlediska nákladů splněno nebylo. Podle názoru Ústavního soudu nebylo splněno ani to, aby šlo o přiměřený zásah a stát získal jen data, která potřebuje a budou mít přínos,“ míní.

Kala je v čele NKÚ už přes deset let a snaží o to, aby výsledky kontrol byly pro politiky podnětem. Úřad sám ale nemůže vydávat doporučení. „Ta lze politicky zneužít tak, že někdo řekne, že je akceptoval, ale ve skutečnosti udělá něco jiného a pak se odvolá na NKÚ. Zákon přesně říká, co máme dělat, takže zjistit skutečný stav, doložit doklady a dodat zprávu,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus nahoře v audiozáznamu.