Radikální zlom. Vydrží Němcům zmrazení vztahů s Moskvou?
Wandel durch Handel – změna skrze obchodování. Podle tohoto principu rozvíjely Německo a Sovětský svaz svoje vztahy už od 70. let minulého století a převzaly ho i ruské a německé vlády po roce 1991. Dobré ekonomické konexe těchto dvou zemí postupně narostly tak, až se v roce 2010 stalo Německo pro Rusko nejvýznamnějším obchodním partnerem. Symbolem tohoto spojenectví se stal plynovod Nordstream. Jenže v roce 2022 vyhlásil kancléř Olaf Scholz „Zeitenwende“ – historický obrat.
Proč? A jak dlouho tento obrat potrvá? Odpovědi na tyto otázky hledají v podcastu Na Východ! Josef Pazderka a Ondřej Soukup a jejich speciální host: novinář Daniel Brössler z německého deníku Süddeutsche Zeitung.
Ten se dlouhodobě zabývá německou politikou a o Olafu Scholzovi napsal také oceňovanou knihu Německý kancléř: Olaf Scholz, válka a strach. Ještě předtím ale roky strávil jako korespondent v Bratislavě a Moskvě a mluví plynně česky. „Kdybych jednou šel do důchodu a měl takovou kariéru jako ty, tak, tak jsem naprosto nejšťastnější člověk,“ přiznává Danielu Brösslerovi hned na úvod Josef Pazderka.
V roce 2008 stáli všichni tři – i s Ondřejem Soukupem – na moskevském Rudém náměstí a sledovali inauguraci prezidenta Dmitrije Medveděva. Byli tehdy svědky nových časů pro Rusko a Západ?
Ani ne. Kancléřkou už byla sice tři roky Angela Merkelová, která měla k Rusku na rozdíl od svého předchůdce Gerharda Schrödera, který dál pokračoval v takzvané Ostpolitik, opatrnější vztah.
Čtěte také
Při uvažování o bilaterálních vztazích s Vladimirem Putinem, pokračujícím v roli premiéra, ale zůstávala při zemi, vysvětluje Daniel Brössler: „Pragmaticky si řekla: už vím, kdo to je, vím, že pochází z tajných služeb. Ale musím s ním nějak vycházet a najít s ním společný jazyk.“
To lze chápat i doslovně. Angela Merkelová totiž ovládá ruštinu na slušné komunikativní úrovni, stejně jako Vladimir Putin se bez problémů dorozumí německy. Což ale neznamenalo, že jejich osobní vztahy byly idylické. Například když Vladimir Putin ponechal na tiskové konferenci s Angelou Merkelovou volně pobíhat svoji fenu labradora Konni, přestože věděl, že se německá kancléřka psů bojí.
Oba čelní politici ale spolu pracovně museli jednat často a hodně kvůli tehdejšímu turbulentnímu dění ve světě. V roce 2021 se Angela Merkelová rozhodla po šestnácti letech v čele Německa a Křesťanskodemokratické unie dále nekandidovat a v politice skončila. To už byl Vladimir Putin opět dávno prezidentem.
Čtěte také
Nabízí se samozřejmě otázka, do jaké míry už tehdy prosakovaly na veřejnost jeho válečné záměry směrem k Ukrajině. Po vypuknutí invaze v únoru 2022 se sama Angela Merkelová k této otázce dlouho nechtěla vyjadřovat, připomíná v podcastu Na Východ! Josef Pazderka.
„Poskytla několik rozhovorů, v nichž říká: ano, je to špatné, je to úplný průšvih. Nicméně já odmítám, že bych měla dělat něco jiného. Snažila jsem se na maximum, ale bohužel to nevyšlo,“ cituje někdejší kancléřku.
Daniel Brössler ale přidává důležitý kontext: „Merkelová tvrdí, že se například při jednání o Minských dohodách snažila o to, aby Ukrajina získala čas se připravit na invazi. Čímž vlastně říká, že ona to všechno čekala a že všechno, co dělala, vedlo k tomu, aby se Ukrajina se dostala do lepší pozice vůči Rusku.“
To ale podle elitního německého novináře neodpovídá realitě. Německo se možná snažilo Ukrajinu podporovat skrze ekonomické vztahy, ale například co se týče zbrojní pomoci, neposkytli Němci ukrajinské armádě do celoplošné invaze žádné zbraně nebo jinou formu podpory. „Takže to je trošku zkreslená představa,“ uzavírá Daniel Brössler.
Velký obrat ve vztazích Ruska a Německa přišel právě po únoru 2022, kdy sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz vyhlásil za řečnickým pultíkem ve Spolkovém sněmům „Zeitenwende“ neboli historický zlom – bod obratu.
„Přiznám se, že jsem byl překvapený. Byla to zajímavá situace, protože to byl sociální demokratický kancléř v tradici Ostpolitik SPD, takže jsme nevěděli, co máme čekat. On například moc prosazoval ten plynovod Nord Stream 2, takže jsme najednou nevěděli, co bude,“ shrnuje první dojmy po projevu Daniel Brössler.
Nakolik ponouklo kancléře Scholze k sepsání projevu o Zeitenwende prozření, že ještě týden před invazí jednal s Vladimirem Putinem a snažil se mu rozmluvit jeho agresivní plány? ptá se Ondřej Soukup. „Musel se cítit vlastně i poníženě. Protože v okamžiku, kdy ho Putin přijímal v Kremlu, už [ruský prezident] dávno věděl, že za týden zaútočí [na Ukrajinu].“
Jak historický tento obrat německo-ruských vztahů nakonec po více než dvou letech je? A bude nakonec Olaf Scholz hlavním prostředníkem rusko-ukrajinského smíru? Poslechněte si audioverzi podcastu Na Východ!
Související
-
Pozor, je to past! Kdo nejvíc těžil z rusko-americké výměny vězňů?
Na začátku srpna 2024 se na letištní ploše v turecké Ankaře sešla neobvyklá společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí. Kdo byli?
-
Beslanský masakr aneb Jak Putin začal utahovat šrouby
Zahájení školního 2004/2005 v městečku Beslan v Severní Osetii. Do davu dětí a rodičů vběhli čečenští islamističtí teroristé a 1200 lidí zajali. Co následovalo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
