Beslanský masakr aneb Jak Putin začal utahovat šrouby

Víc než polovina z nich byly malé děti. Do dějin tento útok a neúspěšný pokus o propuštění rukojmí vešel jako Beslanský masakr. Právě k němu se Josef Pazderka a Ondřej Soukup u příležitosti 20. výročí vracejí v podcastu Na Východ. Nechtějí ale znovu připomínat hrůzy tohoto krveprolití. Jejich cílem je ukázat podivnou reakci ruských vyšetřovatelů, úřadů, a hlavně tehdejšího prezidenta.

Čtěte také

Naše čtvrtstoletí s Vladimirem Putinem

Jmenoval se Vladimir Putin a čerstvě začal sloužit svoje druhé funkční období. To, jak se zachoval po krveprolití v Beslanu, ale předznamenalo mnohé z jeho politického stylu, který posléze vedl k ustavení autokratického, a značně represivního režimu v současném Rusku.

„O Vladimiru Putinovi tehdy lidé říkali, že je to sympaťák – hlavně oproti Jelcinovi. Mladý, energický, nepije, nekouří. Sportovec, který když se svleče do půl těla, vypadá bezvadně,“ říká v podcastu Na Východ! Josef Pazderka. Putin prý pro Rusy představoval příslib nové energie a symbol toho, že Rusko vstává z kolen.

Ruský prezident Vladimir Putin v Beslanu 20. srpna 2024|foto:Profimedia

Ondřej Soukup vysvětluje, že země se na konci 90. let totiž cítila ponížená, mimo jiné kvůli porážce v první rusko-čečenské válce. V druhé fázi střetu mezi těmito zeměmi potom začali čečenští radikálové páchat na území Ruska teroristické útoky. Situace byla napjatá, nepřehledná a od prezidenta se čekalo, že zasáhne.

Zasáhl tvrdou rukou. Ale také necitlivou, jak ukázaly právě události kolem Beslanu.

Chaotická rozhodnutí narychlo zřízeného operačního štábu nikdy nebyla řádně prošetřena. Možná by dala odpověď na otázku, proč nejvíce obětí zahynulo až při vniku ruských ozbrojených sil do budovy a proč museli ve škole s tolika civilisty nasazovat plamenomety, granátomety a další těžké zbraně. Nebo proč za tento masakr nikdy nebyla určena odpovědnost – teroristé z místa totiž zmizeli, zemřeli a trest vězení si odpykal pouze jediný z nich.

Vzpomínková akce v Beslanu v roce 2018|foto:Fotobanka Profimedia

Putin, namísto kondolencí rodinám obětí, se po útoku obrátil na ruskou veřejnost s jiným sdělením: „Ukázali jsme slabost a slabí jsou biti.“ „A to je vlastně předzvěst toho, že Vladimir Putin vycítil, že v této náladě je možné utáhnout šrouby,“ říká Josef Pazderka.

Následovaly zátahy na média, pokus o otravu novinářky Anny Politkovské, která do Beslanu letěla s cílem o událostech psát. Začali se odstraňovat političtí protivníci, mimo jiné prostřednictvím zrušení gubernátorských voleb. To vše ve jménu posilování bezpečnosti, jejímž garantem má odteď být Vladimir Putin.

Čtěte také

Co udělal Vladimir Putin pro ukrajinské národní obrození?

„Já si nedovedu představit, že by tak jednoduše neproběhla žádná debata o zrušení. Gubernátorské volby byly strašně důležité a najednou to prošlo, aniž si toho kdokoli nevšiml,“ poznamenává Ondřej Soukup.

„Ten balík zákonů už někde ležel v šuplíku v prezidentské kanceláři a teroristický útok je nejlepší způsob, jak je společnosti nabídnout. Samozřejmě že zrušení voleb gubernátorů těžko mohlo odvrátit teroristický útok v Beslanu. Jenže Putin se již od roku 1999 řídil pravidlem, že v jakékoli složité situaci utáhne šrouby,“ doplňuje potom v podcastu Na Východ! předseda Rady Lidskoprávního centra Memorial Alexandr Čerkasov.

Jaké další kroky Vladimir Putin po Beslanském masakru učinil, kterými omezil všechny ruské občany na svobodě? Jak se tento útok před 20. lety promítá do dnešního dění na Ukrajině? Poslechněte si v podcastu Na Východ!