Radikální evropská levice má pro útok Hamásu vůči Izraeli pochopení, všímá si rakouský deník Die Presse

Jak velký vliv má útok Hamásu na Izrael ze 7. října a následná válka v Pásmu Gazy na vnitrostátní politiku v některých zemích, a zejména na levicové spektrum, dokazuje především francouzská levicová aliance. Ta se kvůli odlišným postojům k situaci definitivně rozpadá.

Čtěte také

To, co se nyní děje v Gaze, je nutné. Ze strany Izraele jde o sebeobranu, říká izraelská spisovatelka

Nová lidová, ekologická a sociální unie, zkráceně NUPES, vznikla v roce 2022 a složili ji socialisté, Zelení, komunisté a populistická strana Vzdorující Francie. Teď se tříští pod tíhou otázky, zda Hamás je, nebo není banda teroristů. S většinovým postojem nesouhlasí především Vzdorující Francie, které udává tón bývalý prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon.

Vzdorující Francie se v parlamentu nepřipojila k téměř jednohlasému odmítnutí útoku Hamásu na Izrael a vyjádřila pro něj pochopení s tím, že se jedná o reakci na politiku Tel Avivu. Tato strana se přitom zdráhá označit Hamás za teroristickou organizaci opakovaně. Nedávno to bylo z úst poslankyně strany Danièle Obonové, která ji nazvala odbojovou skupinou.

V zemi galského kohouta se proto začalo debatovat, jestli Vzdorující Francie stále ještě je demokratickou stranou. Navzdory rafinovanému vysvětlení, ba dokonce omluvě svého postoje, se Vzdorující Francie izolovala i od bývalé partnerské Komunistické strany (PCF). Ta se obává, že kauza uškodí celé francouzské levici. NUPES je tak v současnosti považována za mrtvou, konstatuje Die Presse.

Podpora z řad španělské i řecké levice

Také v jiných evropských zemích je levice kvůli svým postojům ke Gaze pod palbou kritiky. Vedle Francie je to především Španělsko, kde útok Hamásu na Izrael odsoudil socialistický premiér Pedro Sánchez. Naopak podporu Palestincům vyjádřili extrémně levicoví partneři současné vlády, především pak koalice Podemos a Sumar.

Čtěte také

Izrael musí dát Palestincům stát nebo občanství. Bez politického řešení konflikt vybuchne, říká politolog Shanaáh

„Dnes a navždy s Palestinou!“ napsala na sociálních sítích poslankyně z koalice Sumar Tesh Sidiová krátce po útoku Hamásu a navíc v době, kdy se už vědělo o vysokém počtu obětí na straně Izraele. Politička vyrostla v alžírském uprchlickém táboře pro lidi z Marokem obsazené Západní Sahary. Mluvčí koalice Podemos Isabela Serraová a šéf španělských komunistů Enrique Santiago se dokonce zúčastnili propalestinské demonstrace.

Podpora Palestiny se ozývá také z řad řecké levice. Bývalý ministr financí Yanis Varoufakis z krajně levicové strany Syriza kritizoval Izrael za to, že se chová jako apartheidový stát. Dodal, že Gaza jako největší otevřená věznice světa musí zákonitě produkovat násilí. Pro řecké komunisty jsou za útok Hamásu zodpovědné Spojené státy, Evropská unie a Izrael.

Problémy v Labouristické straně

Ve Velké Británii se objevily problémy v Labouristické straně v čele s Keirem Starmerem. Levicový centrista sice označil útok Hamásu za teroristický akt, ale na stranickém sjezdu se ozývaly i relativizující hlasy. Například bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn se vytrvale vyhýbal kritice hnutí Hamás, které dříve nazýval přítelem.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Islámský antisemitismus k Německu nepatří

Vlna nevole se zvedla také z řad muslimských politiků Labouristické strany. Na Starmerovo prohlášení, že Izrael bude moct v extrémním případě odstřihnout Pásmo Gazy od elektřiny, reagovali pobouřeně a celá řada z nich kvůli tomu ze strany vystoupila.

Kritiku za podporu Palestiny na sociálních sítích si vysloužily také mládežnické skupiny v Severním Irsku a členové tamní nacionalistické republikánské strany Sinn Féin, která je v současnosti nejsilnější partají v místním regionálním parlamentu.

Sinn Féin, svého času politická ruka katolických povstaleckých milicí IRA, by se mohla příští rok umístit ve volbách v sousedním Irsku na prvním místě. IRA měla dlouhou dobu dobré kontakty s palestinskými skupinami, především s Organizací pro osvobození Palestiny (PLO), připomíná závěrem Die Presse.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jakub Rerich.