Řadě lidí je jedno, jestli máme (nebo nemáme) demokracii. Na všechno rezignovali, tvrdí sociolog

„Není to tak, že by z lidí s horší kvalitou života vyrůstali hodnotoví autoritáři. Ale přibývá mezi nimi těch, kteří říkají, že pro ně je jedno, jestli je demokracie, nebo ne. Nečerpají výhody současného systému, jsou rezignovaní a apatičtí,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Problém není v tom, že by to byli autoritáři, kteří volí špatně, jak občas čteme v článcích o rozdělené společnosti. Problém je, že řada lidí z toho systému těží mnohem méně.
Daniel Prokop

Tito lidé se prý příliš nezajímají o politiku a nesledují tolik média: „Politici jako Tomio Okamura, Václav Klaus ml. nebo i Andrej Babiš jezdí do regionů, protože vědí, že se k těm lidem musí dostat osobně,“ podotýká.

Čtěte také

Rozděleni svobodou: Debata na téma nedůvěra lidí v demokracii a instituce

„Uvítali by, kdyby se politika zaměřila na posílení regionů, a ne na hodnotový střet. Vyvolává to dojem, že je odtržená od běžného života a od toho, co by měla řešit,“ dodává Prokop.

Důvěra v demokracii podle něj souvisí s důvěrou v ostatní lidi, která je u nás i v dalších postkomunistických zemích relativně vysoká.

„Instituce předpokládají, že všichni chtějí podvádět. Český sociální systém se moc nezaměřuje na prevenci, protože předpokládá zneužívání. Lidé se to zpětně naučí a převedou si to pak i do svého života,“ míní. Takto prý dochází k posilování vzájemné nedůvěry. 

„Reprodukce nedůvěry je jedním z nejviditelnějších jevů v postkomunistickém světě. Na její odstranění se musíme zaměřit,“ nabádá.

Zdaňme majetek

Autoři studie vycházeli z výzkumu zpracovaného pro Český rozhlas Rozděleni svobodou. Ze získaných dat vypočítali ukazatel kvality života, který ovlivňuje to, jaké má člověk kontakty, ekonomické postavení nebo jak tráví volný čas.

Čtěte také

Projekt Rozděleni svobodou uzavřela debata lídrů. Hádali se o školství i o demokracii

Dalším faktorem je, jestli se dotyčný setkal s některými negativními jevy, jako jsou například exekuce, ztráta bydlení nebo nezaměstnanost. Samotná výše příjmu naopak není tím hlavním. Naopak významnou roli hraje třeba poštovní směrovací číslo – tedy v jaké obci či regionu žijete. Ovlivní vás to i když těmito problémy přímo netrpíte.

„Když jste ve střední třídě, a vaše osobní kvalita života je podobná jako u lidí v bohatších oblastech, tak je nabídka vzdělávání podmíněna regionem. Periferní regiony, odkud je daleko na střední školy, zhoršují možnosti vzdělávání,“ uvádí zakladatel společnosti PAQ Research.

Česko podle Prokopa trápí nejen nerovnosti ve vzdělání, ale zaostáváme i v řešení problému exekucí. Sice jich ubývá, ale počet lidí, kteří vstupují do režimu oddlužení, je velmi malý.

Je prý také třeba inovovat daňový systém, který je v současnosti postavený na zdanění (levné) práce. „Oproti jiným státům OECD málo daníme majetek, což pomáhá spíše bohatším regionům,“ podotýká.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.