Horáček: Rozdělení společnosti je dané věčným sporem mezi českou otevřeností a uzavřeností. Není to jen záležitost moderní doby
Od druhé přímé volby prezidenta uplynul o víkendu rok. Povedlo se od té doby aspoň trochu uklidnit emoce ve společnosti a spojit rozdělenou společnost?
Textař, podnikatel a kulturní antropolog Michal Horáček, který kandidoval v prezidentských volbách, hodnotí svou kampaň s odstupem tak, že by mnohé věci udělal jinak.
„Asi bych nevěnoval tolik energie, sil a peněz tomu, abych objel všechna města, která jsem objel. Jeví se, že žijeme ve věku jiného způsobu komunikace – člověk spíš zasáhne lidi prostřednictvím sociálních sítí nebo médií,“ uvádí jeden příklad. Zároveň toho ale nelituje.
Co rozhodlo volby?
Co podle jeho názoru rozhodlo před rokem prezidentské volby? „Zlom nastal nepochybně v okamžiku, kdy vyšly první průzkumy veřejného mínění a pan profesor Jiří Drahoš byl označen za toho, kdo by mohl porazit stávajícího prezidenta, pana inženýra Zemana. A od té chvíle už nebylo v našich silách změnit tu prohlubující se představu, že profesor Drahoš je jediný, kdo ho může porazit.“
Referendum naučí lidi demokracii, míní Horáček. Jsou ale i nevhodné otázky, zdůrazňuje Hynek
Jaké jsou politické priority uchazečů o post hlavy státu? Kam by podle nich měla směřovat Česká republika? Osm prezidentských kandidátů představí své názory na zásadní politické otázky ve čtveřici duelů. Prezident Miloš Zeman, který usiluje o znovuzvolení, se předvolebních debat odmítl účastnit.
Výhru Miloše Zemana prý způsobilo to, že ve 2. kole neměl dostatečně razantního a přesvědčivého soupeře. „Stalo se, že v debatách, které následovaly, byl pan prezident Zeman mnohem přesvědčivější. A není divu, strávil v politice 25 let a pan profesor Drahoš mu v očích lidí nebyl dostatečně vyrovnaným soupeřem,“ myslí si Horáček.
Na otázku, jestli mohlo být jeho handicapem i to, že je intelektuál, umělec, nebo že je bohatý, přiznává, že je to sice nepříjemné, ale jeví se, že jedna z dělicích čar rozdělené společnosti se možná vine tam, kde se dělí sféra důvěry a nedůvěry ke kulturním elitám, což i sám mnohokrát zaznamenal.
Rozdělená společnost
Čím to, že je společnost tak rozdělená? „Domnívám se, že to je dávná situace českých zemí, netýká se to těchto let nebo měsíců, ale celých staletí. Je to věčný spor mezi zastánci české uzavřenosti a otevřenosti. (…) V našich dnech se to prohlubuje, stali jsme se součástí většího celku – Evropské unie, a máme strach z toho, že se v Evropě a ve světě rozpustíme, že nás je málo a nikdo naší zemi nerozumí,“ odpovídá Horáček.
Táta byl militantní komunista, máma režim nenáviděla, říká Michal Horáček
„Byl jsem přesvědčen, že mým údělem bylo napsat velký český román. Považuji to za velké selhání. Silný nápad, kdy bych vytvořil postavy a ony by začaly žít svým životem, to mně asi není přáno," říká spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, vystudovaný antropolog, spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna a prezidentský kandidát pro rok 2018 Michal Horáček, host Osobnosti Plus.
Recept na rozdělenou společnost nemá a jak říká, ani ho mít nechce. „Zažil jsem společnost, která byla deklarativně spojená, 99,9 % lidí volilo komunistickou stranu a strany Národní fronty a ti lidé si mysleli opak. Já spíš vítám společnost, která se dělí podle různorodých zájmů jednotlivých lidí a skupin, profesních i vzdělanostních. Vítám společnost, kde je plodný střet. I Masayrk to kdysi doporučoval, že je kolikrát lepší nebýt příliš svorní, ale svoji sílu čerpat ze sporu.“
V současné době by ale ocenil, aby názory obou stran byly lépe argumentované, protože mu připadá, že se argumenty nepotkávají a každá názorová strana oslovuje jen své spojence. Uvítal by tedy plodnější dialog.
Jak pokračuje jeho spor s poslancem za KSČM Ondráčkem? Chystá se do politiky? A naplnila se jeho očekávání z doby sametové revoluce, od které na podzim uplyne 30 let? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.