Půl roku vlády bez důvěry ekonomiku nevykolejí. Problémem je náš vztah k Unii, tvrdí ekonom

Zatímco dříve ekonomiku táhl především export, dnes hraje čím dál větší roli spotřeba domácností, což odpovídá rostoucím mzdám a zaměstnanosti. A právě kvůli nedostatku pracovníků jsou firmy nuceny i více investovat, k čemuž jim pomáhá silná koruna.

Bureš ale zároveň upozorňuje na to, že na trhu je nedostatek některých profesí, a to především nekvalifikovaných jejichž mzdy příliš nerostly. Naopak na opačném konci spektra mzdy vzrostly až o 70 procent. „I když Česko zůstává zemí s relativně malými nerovnostmi v příjmech, tak v čase narůstají,“ podotýká.

Unie je nám lhostejná

Silná koruna přinese o třetinu vyšší platy, euro zpomaluje růst, tvrdí ekonom odborů

• Upravit
• Smazat

Náklady na přijetí eura by podle analýzy odborových svazů přišly Česko na 220 až 250 miliard korun a poškodilo by to zaměstnance, důchodce i banky. Odbory ale varují i před tím, že po zavedení společné evropské měny by vzrostl tlak na růst mezd. „Netlačíme na růst mezd bez ohledu na cokoli. Základní otázka je, zda euro pomůže tomu, aby se Česko přibližovalo západním zemím. Ukazuje se ale, že země eurozóny rostou pomaleji,“ upozorňuje makroekonom Martin Fassman.

Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory se ale ve všeobecném optimismu začínají objevovat trhlinky. Důvodem je například právě nedostatek zaměstnanců, ale je to také kvůli politické nestabilitě.

„Podniky se o politiku v běžném ročním hospodaření příliš nezajímají. Půl roku bez vlády v českém i evropském kontextu není něco, co by ekonomiku mohlo vykolejit,“ tvrdí Bureš.

Problém spatřuje spíše v častých změnách postoje k Evropské unii. „Investoři to sice zatím neberou příliš vážně, ale pokud se na stůl vůbec dostane otázka referenda o vystoupení, tak se tím logicky musí zaobírat,“ upozorňuje.

Problém je, že věci spojené s Evropskou unií jsou české společnosti i politické reprezentaci lhostejné. Na její krize fakticky nemáme názor a těžko pak můžeme prosazovat své zájmy.
Jan Bureš

Podle Bureše by Česku mělo v Unii jít především o to, aby zůstal zachován volný přístup na vnitřní trh. A pokud možno se dále rozšiřoval, například do segmentu služeb. Připomíná, že v minulosti se například Francie snažila o opak, když chtěla omezovat přístup českých autodopravců.

„Brusel nám nepomůže v tom, abychom se v žebříčku konkurenceschopnosti posunuli směrem ke Skandinávii. Spíše může být naším spojencem v boji o co nejotevřenější trh,“ uzavírá ekonom.