Petr Holub: Ekonomika opět zrychlila
Může to být prokletí, ale třeba také milosrdný osud. V období nejhorších politických krizí se daří tuzemské ekonomice natolik, že se důsledky nešťastných volebních rozhodnutí nebo neschopnosti politických lídrů neodrazí na míře blahobytu ve společnosti. To je ta pozitivní stránka věci.
Negativní rozměr je v tom, že ve chvíli, kdy je možné rozjet ambiciózní plán investic a posílit budoucí prosperitu celého národa, není k dispozici nikdo, kdo by o něm byl schopen rozhodnout. Politické selhání nezpůsobí hospodářské potíže, znovu jenom ztrácíme příležitost.
Opravdu je nezvyklé pozorovat ekonomický vývoj posledních měsíců a týdnů. Předpovědi hospodářského růstu se průběžně zvyšují, průměrná mzda dosahuje nečekaně vysokých hodnot, spolu s ní roste spotřeba a nezaměstnanost je fakticky nulová. Vyhlídka na nějaké výraznější zpomalení neexistuje, a tak mohou ekonomičtí experti s uspokojením komentovat další kroky České národní banky, potvrzující a posilující všeobecnou prosperitu.
Kontrast ekonomiky s politikou
Všeobecně uznávaná centrální banka v uplynulém týdnu opět zvýšila svou základní sazbu, tentokrát a tři čtvrtě procenta, a navíc ještě oznámila, že další zvýšení bude nejspíš následovat. Ekonomika je tedy v tak dobré kondici, že nepotřebuje podporu nízkých úrokových sazeb. Protože jsou sazby vyšší než ve většině ostatních zemí Evropy, pak z toho vyplývá, že bude i nadále posilovat koruna a dá se čekat, že se její kurz dostane pod hranici pětadvacet korun za euro. To je dobrá zpráva zvláště pro ty, kdo se chystají na zahraniční cestu.
Povzbudivé zprávy z ekonomiky jsou v přímém kontrastu k politické situaci. Proběhly dvoje volby a v obou případech vzbudil výsledek spíše rozpaky. Může jít o to, že vyhrály kontroverzní osobnosti, vážnější však je, že vznikají značné pochyby o jejich kompetenci vládnout.
V případě znovuzvoleného prezidenta Miloše Zemana se mluví hlavně o jeho zdravotním stavu, premiér Andrej Babiš vládne bez důvěry a v demisi. Má tedy víc starostí sám se sebou, než se zemí, kterou byl rozhodující částí voličů povolán spravovat.
V tom se dnešek přibližuje poslednímu období prosperity před finanční krizí. Na jaře roku 2006 vyhrál volby Mirek Topolánek, také on ovšem nebyl schopen sestavit tři měsíce vládu. Také se stal s pomocí prezidenta premiérem, bez důvěry a posléze ještě v demisi však musel vládnout další čtyři měsíce. Pro jakoukoli vládní agendu to bylo ztracené období, prosperitu to však neohrozilo.
Ztracená příležitost
Ztracená příležitost to nicméně byla. Česko tehdy mělo k dispozici první balík evropských dotací, nestihlo však pořádně rozmyslet, jaké jsou ty skutečně důležité projekty, do kterých je třeba investovat. Nakonec přišla krize a peníze se utratily bez velkého efektu, prostě jen aby se utratily a pomohly z krize.
Analýza Raiffeisenbank předpokládá, že růst mezd dosáhne během nadcházejícího roku vrcholu a nadále bude zpomalovat. Znamená to, že i teď se ekonomický cyklus obrátí. Plány investic či podpory podnikatelských příležitostí nejsou v agendě současné vlády, ta se musí hlavně postarat o to, aby v dohledných měsících získala důvěru.
Přesto se nabízí kacířská myšlenka. Třeba vzestup prosperity naopak souvisí s tím, že vláda nic nedělá a nechá trh, ať se rozvíjí podle svého. Člověk ovšem musí být anarchokapitalista, aby se mu tato úvaha vhodná čistě do slunečného počasí líbila.
Autor je komentátorem Echa24.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
