Ptačí chřipka může poškozovat mozek

12. srpen 2009

Virus ptačí chřipky má zřejmě utajené schopnosti. Podle nové studie se dokáže propašovat do mozku a poškozovat určitý typ neuronů.

Za celá desetiletí po roce 1918, kdy se světem přehnala epidemie španělské chřipky, zaznamenali epidemiologové zvýšený nárůst případů onemocnění, které se podobalo Parkinsonově nemoci. Myšlenka, že by se na tom mohl podepsat chřipkový virus, ale dlouhou dobu zůstávala pouhou kontroverzní spekulací. Možného spojení mezi oběma chorobami si ale všimli také pracovníci Světové zdravotnické organizace (WHO). Zjistili, že husy, kachny a slepice v Laosu, kde se vyskytovala ptačí chřipka, trpí neurologickými poruchami - především třasem a ztrátou rovnováhy.

U lidí, kteří ptačí chřipku prodělali, se nic podobného neobjevilo, ale podle vědců zatím od výskytu onemocnění uplynula příliš krátká doba. O tom, že něco podobného můžeme očekávat, ale svědčí výsledky laboratorních experimentů. Myši infikované virem H5N1 onemocnění překonaly, ale po 90 dnech se v jejich mozcích začaly objevovat zánětlivé procesy. Zároveň došlo k 17% úbytku dopamin-produkujících neuronů a objevila se zvýšená hladina látky alfa-synukleinu, která se považuje za marker Parkinsonovy choroby.

Autoři studie říkají, že 17% úbytek je ve srovnání se ztrátou 70 % neuronů, která je pozorována v pokročilých stádiích Parkinsonovy choroby, relativně malý. Domnívají se proto, že že virus sám o sobě na vyvolání onemocnění nestačí. Může jej však rozpoutat v případech, kdy se do hry vloží další faktory - například nešťastná genetika, vliv prostředí nebo jednoduše vysoký věk.

Výsledky studie popisuje článek, který tento týden vyjde v Proceedings of the National Academy of Sciences.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.