Psycholog pro každého? Pravidelná vyšetření pomáhají pacientům i šetří peníze
Klinika v aljašském městě Anchorage posuzuje v rámci běžné zdravotní prohlídky také psychický stav pacientů a vykazuje vynikající výsledky. O jejich přístupu k péči a možnostem jeho uplatnění v širším měřítku píše na serveru Politico americká publicistka Joanne Silbernerová, která se zaměřuje na zdravotnictví.
Rozepisuje se o případu Very Starbardové, které v dětství diagnostikovali těžkou depresi. V deseti letech byla hospitalizována v psychiatrické léčebně a měla za to, že se její stav nikdy nezlepší. Situace se změnila o rok později, když se její rodina přestěhovala do Anchorage a přihlásila ji do zdravotního střediska Southcentral Foundation.
Centrum se od jiných liší přístupem k zdravotní péči, každá návštěva lékaře zahrnuje zároveň psychologickou konzultaci. O pacienty se stará kromě praktického lékaře také psycholog nebo sociální pracovník. Dnes pětatřicetiletá Vera říká, že přístup kliniky k psychologické péči jí zachránil život. Nebýt této péče, pravděpodobně by se pokusila o sebevraždu, dodává.
Léčit duši se vyplatí
Tělesná a duševní kondice spolu úzce souvisí, to není nic nového. Americký zdravotní systém ale řeší každé zvlášť – člověk musí k jinému lékaři, do jiného zařízení, liší se také systém platby za péči. Mnoho lidí proto nevyhledá odbornou psychologickou konzultaci, přestože by ji potřebovali.
Někdo se za své problémy stydí a k psychologovi jít nechce, někdo nemůže najít vhodného odborníka v místě bydliště nebo neví, na koho se obrátit. Jiný nemá zdravotní pojištění nebo si nemůže dovolit dodatečné poplatky a další ztratí zájem při představě dlouhého čekání u lékaře. V důsledku neléčených duševních problémů vznikají chronická onemocnění, jako deprese a úzkostlivost.
Žurnál americké zdravotnické asociace nedávno publikoval studii, podle které necelá pětina dospělých trpí nějakou duševní chorobou. O dvě procenta více dotázaných uvedlo, že se sami nebo někdo z jejich blízkých ocitl v situaci, kdy potřeboval odbornou pomoc, ale z nějakého důvodu ji nevyhledal.
Pro pacienty to znamená, že mnozí trpí, i když by nemuseli. Pro zákonodárce to znamená, že je třeba situaci řešit. Nejde přitom jen o blaho pacientů, ale také o peníze. Neléčené mentální nemoci s sebou nesou vysoké dlouhodobé náklady. Duševní stav pacienta také hraje důležitou roli při chronických onemocněních, jako jsou vysoký krevní tlak, obezita a cukrovka.
Ušetří se až 50 miliard ročně
Také díky odkazu aljašských domorodců, kteří vždy kladli důraz na duševní zdraví, si vedení Southcentral Foundation před několika desítkami let uvědomilo, že psychické a fyzické zdravotní problémy je třeba léčit v úzkém propojení. Klinika se proto stala jedním z prvních průkopníků takzvané integrované péče, tedy propojení léčby mentálních chorob s běžnou zdravotní péčí.
Uplatněním kombinovaného přístupu se výrazně zvýšila spokojenost pacientů a zároveň výrazně klesla potřeba akutní zdravotní péče. Mezi léty 2000 a 2015 klesl počet ošetřených na pohotovosti a hospitalizovaných více než o třetinu, čímž se zároveň výrazně snížily výdaje.
Americká společnost Milliman před několika lety spočítala, že plošným zavedením psychologické péče v rámci běžného zdravotnictví by se roční náklady amerického zdravotnického systému snížily o 26 až 48 miliard dolarů.
Ze všech strukturálních problémů amerického zdravotnictví je oddělení psychologické péče od zdravotní pravděpodobně nejztrátovější, a to jak finančně, tak pro stav pacientů. Problém se stává akutnějším s nárůstem chronicky nemocných a pracovně nezpůsobilých. Zavedení integrované péče by mohlo být řešením, píše server Politico.
„Víme, že pro spoustu lidí je stigma spojené s psychologickým vyšetřením velký problém,“ říká psycholog Douglas Eby ze Southcentral Foundation. „Když se ale konzultace s psychologem koná v rámci běžné lékařské prohlídky, v rámci jedné návštěvy a ve stejné místnosti, není mezi nimi rozdíl.“
Člověk se tak nemusí obávat, že se o jeho setkání s psychologem dozví například zaměstnavatel nebo jiní lidé, se kterými tuto skutečnost sdílet nechce. Začleněním mezi rutinní lékařskou prohlídku se psychologická péče normalizuje, dodává Eby.
Podceňovaný problém
Ještě v polovině dvacátého století nebyly duševní choroby vnímány jako choroby, co do závažnosti a způsobu řešení podobné jiným zdravotním neduhům. Bylo běžné považovat lidi trpící psychickým onemocněním většího rozsahu za šílené. Takto nemocní byli často proti své vůli zavíráni do ústavů pro duševně choré.
Stavy omezující výkonnost člověka v menší míře, jako například slabší deprese, úzkostlivost nebo nadměrné užívání alkoholu a narkotik, se považovaly za projev slabé vůle a lékaři jim zpravidla nevěnovali příliš pozornosti. Lidé se museli s onemocněním naučit žít a trpěli, když se nemoc začala projevovat výrazněji.
Zlepšení nastalo, když byly vyvinuty léky tlumící projevy duševních chorob. Lékaři začali předepisovat léky a pacienti tak mohli pocítit zlepšení rychleji, než po dlouhých měsících terapie. I přesto se nedostalo léčby všem potřebným. V osmdesátých letech ukázalo několik studií, že až polovina pacientů odmítla podstoupit doporučenou psychologickou léčbu.
Na začátku devadesátých let financovala americká vláda několik klinických studií, které se zabývaly možností integrace psychologické péče v rámci rutinní zdravotní prohlídky. Bylo by možné vyškolit praktické lékaře, aby rozeznali depresi a přineslo by to výrazné zlepšení? Studie potvrdily, že ano. V roce 1996 publikoval americký Lékařský institut návrh na začlenění behaviorální psychologické péče k běžné zdravotní péči, takže by pacienti prošli psychologickou kontrolou v rámci běžné lékařské prohlídky.
Lékaři bez pacientů
Hlavním problémem pro aljašskou kliniku byly od začátku finance, říká výkonná ředitelka Southcentral Foundation Katherine Gottliebová. Instituce se financuje pomocí soukromých i státních pojišťovacích programů, většina z nich ale vyplácí zdravotnímu středisku za psychologickou péči jen velmi málo. Některé typy poradenství a skupinové terapie, které klinika nabízí, se z pojištění neplatí vůbec.
Pro průkopníky integrované péče je zásadní studie provedená ve státech Utah a Idaho. Studie zjistila, že z pohledu pacienta je finančně výhodnější, když běžná zdravotní prohlídka zahrnuje psychologickou konzultaci.
Problém ale nastává z pohledu lékařů. Ze studie vyplývá, že praktičtí lékaři, kteří zároveň poskytovali základní psychologickou péči, vydělali méně než ti, kteří podobnou péči neposkytovali. Důvod byl prostý: pacienti zastánců integrované péče měli méně zdravotních problémů a lékaři proto nezískali tolik peněz.
K vyřešení této nesrovnalosti by bylo třeba udělat výrazné změny ve struktuře zdravotního systému. Pokud by se integrovaná péče měla zavést plošně, bylo by dále třeba přeškolit psychology a sociální pracovníky, říká Mara Ladermanová z Institutu pro zlepšení zdravotní péče.
Američtí psychologové mají svůj vlastní systém, který s touto myšlenkou není zcela kompatibilní. „Zaměřují se na řešení konkrétního problému v rámci jednoho nebo několika sezení spíše než na budování dlouhodobého terapeutického vztahu,“ dodává Ladermanová.
K vyřešení všech těchto problému bude třeba nejen finančních prostředků. Bude nutné změnit zdravotnictví od základů. Některé skupiny se už začínají orientovat na integrovanou péči. Také vláda podporuje iniciativy, které takovou péči prosazují. Zákon o ochraně pacientů a dostupné péči, známý jako Obamacare, vyčlenil prostředky pro pilotní projekty.
Donaldu Berwickovi z Institutu pro zlepšení zdravotní péče ale dělá starost, jestli budou finanční prostředky pro výzkumné projekty v této oblasti dostupné i v současné situaci. Z dlouhodobého hlediska je ale podle jeho názoru zavedení psychologických konzultací v rámci rutinních lékařských prohlídek nevyhnutelné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
