První zákryt Uranova měsíce po 42 letech

Ostatně obdobný jev způsobuje i náš Měsíc, když nám buď zakryje Slunce nebo sám zmizí ve stínu Země. Zatímco ke slunečním a měsíčním zatměním dochází každý rok, u Uranu takové pozorování vyžaduje velkou trpělivost. K období zákrytů dochází jen jednou za 42 let!

Právě taková doba je potřeba k tomu, aby Země protínala oběžnou rovinu měsíců a zákryty tak byly od nás pozorovatelné. V období let 2006 až 2009 by mělo dojít ke 321 vzájemným zákrytům měsíců. Většina ale nastane v nepříznivých podmínkách, kdy je na Zemi den apod. Astronomové odhadují, že reálně pozorovatelných zákrytů bude asi 150.

Všechny z jednoho stanoviště na Zemi ale vidět nebudou. Viditelnost zákrytů je složitá geometrie, závislá na pohybu několika vesmírných těles. Ovlivňuje ji Uran, oba měsíce, Země i Slunce. Celý vzájemný zákryt měsíců trvá jen několik minut a předpověď nemusí být přesná. Vyplatí se sledovat vybraný měsíc delší dobu před předpovězeným začátkem zákrytu.

Poslední období série zákrytů nastalo roku 1966 a tehdy nebyla tak rozvinutá technika, aby zákryty někdo dokázal pozorovat. Uvědomme si, že Uranovi měsíce mají rozměr jen stovek kilometrů, ale jsou od nás tři miliardy kilometrů daleko. Astronomové mají před sebou přibližně dvouletou příležitost, aby o měsících zjistili informace, které by jinak těžko získávali. Existuje i šance pro amatérské astronomy vybavené CCD kamerou a dalekohledem o průměru alespoň 20 až 25 cm.

K prvnímu letošnímu úspěšnému pozorování zákrytu došlo 4. května. Byl to zákryt měsíce Umbriel měsícem Oberon. Když kotouček měsíce Oberon postupně zakrýval Umbriela, průběžně při tom blokoval jeho světlo, čímž souhrnná jasnost obou měsíců postupně klesala až na jednu třetinu původní jasnosti. Změření změn jasnosti a porovnání s modely oběhu měsíců umožní astronomům určit hmotnosti měsíců a vliv tvaru planety Uran na jejich dráhy.

A nejen to. Zákrytů lze využít k mapování povrchu měsíců bez toho, aby k nim letěla sonda. Velký zájem je především o pozorování severních polokoulí měsíců. Ty totiž nebyly osvětleny, když kolem nich prolétávala v lednu 1986 sonda Voyager 2.

Současné období zákrytů a zatmění měsíců planety Uran je proto očekáváno jako nejdůležitější událost ve výzkumu systému Uranu od průletu sondy Voyager 2.