První vysvědčení pro Topolánkovy ministry

Je ale také možné hodnotit, jak jednotliví ministři pracují. A v tomto případě by řada z nich, především ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ministr vnitra Ivan Langer a ministr zemědělství Petr Gandalovič dostali docela dobrou známku.

Začněme však s kritikou. Už je trochu únavné opakovat, že reforma veřejných financí neplní velkolepé plány, jak se všem občanům i podnikům sníží daně na pověstných patnáct procent. Ostatně existují dvě vážnější námitky.

Především jsou ministři málo výkonní pokud jde o změny zákonů. Na jedné straně je dobře, že nevyrábějí stále nové paragrafy, ve kterých se beztak nikdo nevyzná. Na straně druhé je však jasné, že pokud chce vláda uskutečnit nějakou zásadní reformu, potřebuje změnit zákon. Ministři zatím předložili do vlády 50 nových zákonných návrhů, vesměs však jde o drobné či trochu rozsáhlejší novely. Třicet z nich jsou navíc takzvané euronovely, tedy předpisy, které si vyžádala Evropská unie. Dalších několik novel má na svědomí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který potřeboval narychlo novelizovat sociální zákony připravené minulou vládou a zabránit nejhorším malérům. Příkladem může být jeho snaha odsunout vznik úrazového pojištění, na které nejsou peníze. Dokonce i hlavní, vlastně jediný významný politický krok, kterým se stal takzvaný reformní batoh, je obsáhlou novelou několika desítek zákonů. Jednou větou, zpravidla jde o vynucené kroky, které by na záchranu rozpočtu či na příkaz Bruselu musela učinit každá administrativa. Je ještě otázkou, jestli by to nešlo rychleji.

Vláda také neplní předvolební rétoriku, když nevyměnila úřednictvo. Premiér Topolánek před volbami dokonce ohlašoval "Noc dlouhých nožů", která povede k výměně většiny vedoucích pracovníků na státních úřadech, protože ti stávající nejsou dost kvalitní. Dalším pravidlem se mělo stát, že bude rozhodovat odbornost a v žádném případě stranická legitimace.

Situace je taková, že mnozí ministři spoléhají na zkušené paroubkovské a předparoubkovské kádry a že nejdůležitějším kritériem při obsazovaní postů na ministerstvech je stranická příslušnost.

Ministři, kteří sázejí na zkušené úředníky, jsou například ministr financí Kalousek, ministr práce a sociálních věcí Nečas, ministr zahraničí Schwarzenberg., ministr průmyslu Říman.

Jsou příkladem toho, jak se politici probouzejí do reality. Jednak není možné dělat na ministerstvech palácové revoluce, jednak nejsou lidi, kteří by vyhozené byrokraty nahradili, jednak se na ministerstva nikomu nechce.

Radikální změnu vedení provedl na vnitru Langer, ovšem ani on neuspěl, když chtěl měnit vedení bezpečnostních sborů. Ředitele bezpečnostní informační služby musel nechat, rozvědku a policii vedou náměstci dosavadních ředitelů.

Většina důležitých státních institucí typu Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Českého telekomunikačního úřadu má své staré vedení.

Kde se ministři vskutku snažili o změnu, byly všechny agentury, které mají čerpat evropské dotace - nového ředitele má tedy Czechinvest, dopravní, zemědělský i ekologický fond. O tom, že nově nastoupili odborníci se však dá pochybovat, dokonce se zdá, že spíše šlo o kamarády ministrů či jejich náměstků, navíc - jak svědčí případ Czechinvestu - s pochybnou minulostí.

V souhrnu to znamená, že pravicoví politici příliš netušili do čeho jdou a teď se snaží nějak proplout.

Očividně se to daří již zmíněnému ministru Pospíšilovi. Podepsal jedenáct zákonných novel, kterými splnil část svých předvolebních slibů, například zavedl přísnější dohled nad exekutory, zakládá psychiatrické kliniky s ostrahou pro nebezpečné sexuální devianty, budou se lépe kontrolovat odposlechy atd. Významnější kroky - nový občanský a trestní zákoník - se už připravují.

Tajemná slova CzechPoint a Schengen jsou důkazem, že nezahálí ani ministr Langer. V zásadě znamenají, že již brzy budou Češi jednat se všemi úřady přes jednu podatelnu a že je nikdo nebude kontrolovat, až pojedou po Evropské unii. Zdá se, že Langer tyto úlohy dotáhne. Gandalovič je prototypem operativního ministra. Zvládl finiš při čerpání evropských dotací z rozpočtu 2004-2006 a navíc uzavřel za zemědělce jako první ze všech ministrů první operační program na čerpání z rozpočtu 2007-2013. Obstál při lesní kalamitě i ptačí chřipce. Tři členové vlády si tedy zaslouží bez ohledu na nesplněné předvolební sliby do žákovské knížky jedničku či dvojku.

Ostatní zatím není možné klasifikovat, protože minimálně se mohou vymlouvat, že jsou ve funkci krátce a nemohli nic stihnout. Hůře se tomu jen věří u ministra dopravy Řebíčka a ministra průmyslu Římana, kteří jsou přece jen ve funkci už jedenáctý měsíc a výstup zatím nemají žádný.

Alespoň u čtyřech dalších - Kalouska, Nečase, Bursíka a Julínka - bude první hodnocení na stole už za týden. Sněmovna totiž bude hlasovat o reformním batohu, jehož jsou hlavními autory.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .