První praktický projekt má vyčistit oceány od plastových odpadků

V Tichém oceánu existuje jedno velké souvislé pole plastových odpadků známé pod názvy Velká pacifická odpadková skvrna nebo Pacifický odpadkový vír. Tuto skvrnu zásobují odpadky průmyslové oblasti umístěné při západním pobřeží Severní Ameriky a ve východní Asii. Podobná pole odpadků bohužel existují i v jiných oceánech a podle některých zpráv až 90 % jejich objemu tvoří právě plast. Zatím však neexistuje účinný projekt, jak s těmito odpadky bojovat.

Průzkumná Megaexpedice

Kupodivu zatím ani neexistuje dost informací o konkrétním složení a koncentraci odpadků v této oblasti. Proto student techniky Boyan Slat plánuje v srpnu tohoto roku vypravit do oblasti mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy flotilu několika desítek lodí, které by měly situaci na místě podrobně zmapovat. Tato “Mega expedice” by měla během tří týdnů nasbírat více informací, než se podařilo různým institucím shromáždit za posledních 40 let.

První krok v realizaci projektu

Boyan Slat navíc založil firmu The Ocean Cleanup, která soustřeďuje asi 100 odborníků a která by se měla na tento problém už brzy prakticky zaměřit. Jeho čisticí systém předpokládá ukotvenou pasivní soustavu spojených plovoucích bariér dlouhou 2000 metrů. Z ptačí perspektivy zařízení vypadá jako velké rozevřené písmeno V. Funkce systému musí být vysoce selektivní, aby bariéry zachytily a prostorově vymezily plovoucí plastový odpad, ale aby nebránily v pohybu mořským živočichům. Zachycený odpad pak bude z povrchu moře odstraněn ponořeným běžícím pásem, který odpadky dopraví do speciálního plovoucího kontejneru, umístěného uvnitř ramen.

Podle autora je metoda čištění zhruba 30krát levnější než jiné dosavadní způsoby sbírání odpadků z moře. První zařízení chce Slat umístit blízko ostrova Tsushima, který se nachází mezi Japonskem a Jižní Koreou, v druhém čtvrtletí roku 2016. Zde by mělo “rozevřené véčko” sbírat odpadky po dobu alespoň dva roky.

Boj proti Velké pacifické odpadkové skvrně

Boyan Slat nechce zůstat jen u dvoukilometrové bariéry, plánuje i řadu větších čistících systémů, přičemž ten největší, o délce 100 kilometrů, by měl být schopen nasazení právě na Velké pacifické odpadkové skvrně. Podle počítačových simulací by stokilometrová bariéra mohla tuto skvrnu během deseti let zredukovat téměř na polovinu. Slat také plánuje umístit podobné pasivní čistící systémy do ústí řek.
Podle kritiků (například Tonyho Haymeta z ústavu Scripps Institution of Oceanography) však Slatův systém neřeší největší problém oceánů – přítomnost mikroplastových odpadků, což jsou kousky plastu menší než polovina nehtu na malíčku. Právě tyto kousky se dostávají do žaludků ryb.

Zdroje: The Ocean Cleanup, Mega Expedition, Phys.Org, TechXplore, Al Jazeera America, The Mind Unleashed, Examiner, Discovery