Proti krizi

Stát zrychlené odpisy bude muset dotovat částkou ve výši takřka devět a půl miIiardy a v rámci celého balíčku jde o podstatnou položku. Na víc - za to ale zhruba jednou tolik - by měly přijít slevy na sociálním pojištění. Topolánkův kabinet pak na pondělním zasedání balíček rozšířil o některé novinky - například, že podniky by letos nemusely platit zálohy na daně, což je jakýsi kompromis oproti původnímu nápadu vracet daně za rok 2007.

Pokud jde o to, co ze šestnácti bodů, které bude předseda vlády prezentovat ve středu v dolní komoře parlamentu vypadlo, pak je třeba zmínit jak takřečené "šrotovné", čili částku za starší automobil při koupi nového, anebo známý "švarcsystém", vynalezený počátkem 90. let, jímž podnikatelé šetřili když zaměstnávali pracovníky na pouze živnostenský list a neplatili za ně tudíž žádné odvody. Z prvých reakcí ekonomických expertů se zdá, že ti považují vládní balíček za vcelku rozumný, uměřený a více méně i očekávaný. Že v něm lze najít určitou preferenci například automobilového průmyslu je sice evidentní, ale právě tato oblast zaměstnává značné množství lidí a tak je nějaká pomoc celkem logická. Finanční analytikové se také domnívají, že na místě jsou i státní garance za podnikatelské úvěry, svižnější vracení daně z přidané hodnoty anebo vynaložené prostředky na budování infrastruktury. Premiér očekává jak to, že návrhy projdou sněmovnou a rychle vstoupí v platnost a že se také brzy projeví jejich účinnost. Skeptikové ovšem mohou vždy poznamenat, že česká vnitřní opatření jsou věcí jednozubý a vývoj světové finanční a hospodářské krize věcí druhou a že v případě stále horšího globálního vývoje pak doporučení NERVu těžko budou stačit.

Zatím je ale asi zbytečné malovat příslovečného čerta na zeď a půjde spíš o to, jak se k návrhům postaví opozice. Jak už bylo řečeno, něco kupříkladu sociální demokraté akceptují, tedy zrychlené odpisy. Ale jinak si představují, a řeč o tom šla i na víkendovém mimořádném sjezdu ČSSD, že vláda bude dávat víc na řešení nezaměstnanosti a odmítají také osmnáct miliard na sanaci už zmíněných slev sociálního pojištění. Peníze prý budou chybět na důchodovém účtu. Ale vyšší garance za podnikatelské úvěry se zase ČSSD zamlouvají. Že se ovšem o úsporná opatření rozhoří mezi poslanci boj, je nabíledni a budou padat různé návrhy, jichž se zase obávají vládní ekonomové mimo jiné proto, že by mohly přinést podstatně vyšší zatížení státní kasy - kupříkladu snížení DPH u benzínu a nafty. To je podle premiéra vyloučené, a znemožnilo by to přijmout celý komplex opatření, neboť deficit by vzrostl do těžko kontrolovatelných rozměrů. Jak se k záměru, za nímž stojí jak sociální demokrat Sobotka tak za ODS zvolený rebel Tlustý podstaví většina dolní komory nelze předem odhadnout.

Pak jsou tu ještě samozřejmě námitky odborů, které si stěžují, že je vláda nepřizvala ke konzultacím nad opatřeními dříve a podle kterých je plánované snížení sociálních pojištění tak malé, že firmy stejně budou propouštět a nenabírat nové pracovníky

Ale tuto interpretaci odborářského šéfa Milana Štěcha zase prudce odmítá Hospodářská komora, která ji považuje za účelové politikaření. Tak jak tak, je jasné, že předseda vlády má před sebou horké chvíle a bude se muset snažit nalézt především se sociálními demokraty aspoň v něčem společnou řeč. To by samozřejmě bylo na místě, protože ohrožení je obecné a politika by měla jít stranou. Optimální by asi bylo, kdyby ekonomičtí ministři ODS akceptovali - po důkladném propočtu- aspoň některé představy sociálních demokratů, za což by se jim pak mohlo dostat když ne přímo podpory, pak aspoň nikoliv negace základních bodů jejich záměrů. Například - ČSSD by mohla ocenit investici do stagnující infrastruktury ve výši devadesát miliard (tedy i použitím přebytku z minulého roku), což představuje skoro dvakrát tolik jako za poslední roky - to přece slibuje zakázky a tedy i zaměstnanost, o níž levice mluví nejčastěji.

I nevládním stranám je zřejmě jasné, že nepřijmout žádná opatření dost dobře nelze a nelze s nimi ani příliš otálet. Ve hře je víc než momentální politické zájmy. A občané zase vidí, že Národní ekonomická rada vlády je složená z expertů respektovaných pravicí i levicí - vždyť jsou v ní někdejší ministři sociálně demokratických vlád.

Kdyby dnes byla u moci ČSSD, možná by chtěla takřečeně "nalít" do ekonomiky víc, než míní Topolánek, tedy celkem asi 90 miliard. Pohled za moře i do Evropy říká, že svět se nyní se silnými finančními injekcemi doslova jen hemží a to může být svůdné. NERV ale českému premiérovi zřejmě radí spíše k obezřetnosti. A tu by měl umět Mirek Topolánek před levicí v příštích dnech obhájit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .