Prosincový časopis Vesmír
Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.
Jak si modrásek povídá s mravenci
Jana Pilátová
Housenky modrásků napodobují zvuky vydávané mravenci, aby je zmanipulovaly a mohly na nich parazitovat. To, že motýli prolomili kód mravenčí chemické komunikace, se ví již dlouho. Vyrábějí si parfém z feromonů identických s těmi mravenčími. Italští vědci navíc ukázali, že se modrásci také naučili mravenčí řeč. Maskování modrásků v mraveništi je tak vskutku dokonalé.
Životní cyklus modrásků
Dospělá samička (žijící asi 5 dní) klade 50–100 bílých vajíček na listy a květy hořce rodu Gentiana. Housenky se zprvu živí na rostlině požíráním jejích semen po dobu 10–15 dnů, kdy dosáhnou méně než 2 % váhy dospělce a posledního larválního vývojového stadia – 4. instaru. Housenka se pustí květu a dopadne na zem, kde vylučuje látky mimikující feromonovou značku mravenčích larev, lákající mravence rodu Myrmica, aby je odnesli do svého mraveniště. Housenka bojuje s mravenčími larvami o pozornost dělnic, které je živí. Každý druh modráska je schopný vylučovat látky specifické pro jeden mravenčí druh, pokud jsou však adoptovány jiným druhem, přestanou radši feromony vylučovat a závisejí jen na všudypřítomném pachu mraveniště. Tento přístup však není spolehlivý a většina takových housenek je během několika prvních hodin zlikvidována. Správně adoptované a asimilované housenky modrásků syntetizují feromony ještě komplexnější a podobnější svému hostiteli a zároveň vyluzují zvuky, které vydává mravenčí královna, což dělnice povzbuzuje k tomu, aby se s housenkou jako s královnou zacházelo. Přednostně ji krmí a v případě nebezpečí také zachraňují. Luxusní pobyt v mraveništi housenka nijak neuspěchá, vydrží tam i 10–22 měsíců.
Tanker se otáčí pomalu
Rozhovor Ondřeje Vrtišky s Pavlem Bělobrádkem
Mluví o významu vědy přesahujícím bezprostřední průmyslové aplikace, ale zdůrazňuje, že potřeby průmyslu jsou pro orientaci českého výzkumu klíčové. Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, se snaží hledat společnou řeč se všemi subjekty, které se kolem vědy točí a které si v minulosti příliš nerozuměly. A uvažuje o vzniku ministerstva pro vědu.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, (* 1976), předseda KDU-ČSL, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vystudoval veterinární lékařství na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně a bezpečnostní a krizový management na CEVRO Institutu. V letech 2001–2009 působil na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj jako veterinární inspektor, od té doby jeho životopisu dominuje politika.
O mloku skvrnitém, který je nejrozšířenějším evropským zástupcem čeledi mlokovitých, píší Jiří a Michal Patočkovi.
Mlok skvrnitý na fotografii pochází z místa známého jako „Mločí údolí“, nacházejícího se na katastrálním území obce Lažánky u Tišnova v okrese Brno-venkov. Lokalita se jmenuje „Za Hranečníkem“ a je evidována jako významný krajinný prvek (VKP) v rámci Přírodního parku „Údolí Bílého potoka“. Místo tvoří pestrá dřevinná skladba. Vlastní údolí, protékané drobnou vodotečí v mapách označenou Hranečník, je pralesního typu s jedlí bělokorou, bukem lesním a vtroušeným javorem klenem. Svahy jsou porostlé teplomilnými doubravami a dubohabřinami, místy s reliktními bory na skalních útvarech budovaných metamorfovanou horninou, tzv. bítešskou ortorulou. Jsou zde typické doklady mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách, zejména mrazové sruby a četná kamenná moře na prudkých svazích údolí potoka Hranečníku a ta se velmi pěkně vyvinutá nacházejí také na neméně strmých údolních svazích Bílého potoka. Právě blízká přítomnost skalních útvarů protékaných drobnou vodotečí, vhodné mikroklimatické podmínky úzkého a hlubokého údolí a relativní klid od přímých zásahů člověka jsou vhodným biotopem pro výskyt a příznivé rozmnožování tohoto obojživelníka.
Jihoatlantická anomálie vnitřního radiačního pásu Země
Carlos Granja
Ze Slunce i z dalekého vesmíru dopadají na Zemi ionizující částice různých energií. Nabité částice jsou zachycovány a urychlovány magnetickým polem Země a vytvářejí radiační pásy – oblasti s vyšší úrovní radiace. Tyto pásy rozlišujeme na vnitřní a vnější. Vnitřní pás je primárně složen z protonů a elektronů a nachází se ve výškách od 1600 do 12 900 km nad povrchem Země. Vnější pás se skládá převážně z elektronů a nacházíme jej ve výškách od 19 do více než 40 tisíc km. Šíření slunečního větru směrem k Zemi stojí v cestě překážka – geomagnetické pole. Magnetická překážka však není pevné těleso, a proto se vlivem působení slunečního větru deformuje.“ (viz J. Šafránková et al., Vesmír 91, 492, 2012/9). Ve vnějších vrstvách jsou tvar i rozloha radiačních pásů ovlivněny slunečním větrem. Je rovněž třeba podotknout, že střed magnetosféry se neshoduje se středem Země a také osa magnetického pole se neshoduje s osou rotace Země.
Střed magnetického pólu je posunut vzhledem k zemskému středu o zhruba 500 km ve směru na Singapur a magnetická osa vzhledem k rotační ose Země je odchýlena o zhruba 11°. Tyto jevy mají za následek přiblížení vnitřního radiačního pásu k Zemi na jedné straně naší planety (v oblasti nad jižním Atlantikem u pobřeží Brazílie). Tím se intenzita a složení radiace v dané výšce naruší a vzniká oblast pojmenovaná jihoatlantická anomálie.
Co je pohřbeno v Chemnitz?
Petra Matysová, Ronny Rößler
Nedaleko naší hranice s Německem, kousek od Drážďan, leží na severním úpatí Krušných hor město Chemnitz (Saská Kamenice, bývalý Karl-Marx-Stadt). Bylo vystavěno v místě, kde vulkanický materiál v raném permu navždy pohřbil pradávný prales. Mnohočetné nálezy fosilních kmenů při jakémkoliv hlubším rýpnutí do země během stavebních úprav v městské zástavbě jsou toho trvalým důkazem. V Chemnitz se tak svým způsobem navždy „zmrazil okamžik“ z konce prvohor. Toto významné paleontologické naleziště by se dalo přirovnat k náhodně vyfotografované momentce z dávné minulosti naší Země. Je to pro paleontology podobné místo jako antické Pompeje pro antropology.
Kapr, zdraví a tradice ruku v ruce
Tomáš Zajíc
Infarkt, mozková mrtvice, ryby, omega 3 mastné kyseliny, Vánoce. Pro někoho možná obtížně slučitelné pojmy. Ve skutečnosti spolu ale poměrně úzce souvisí. První dva výrazy označují nejznámější důsledky kardiovaskulárních onemocnění, druhé dva se ruku v ruce podílejí na omezení vzniku prvních dvou jevů a poslední pojem nám má připomenout, kdy (téměř) jedině přicházíme v České republice s těmi druhými dvěma do styku…
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
