Propad do chudoby bude zvlášť tvrdý pro střední třídu, chudí si už umí hledat cestičky, varuje Hůle ze Člověka v tísni

Hůle, který se zabývá dluhovou problematikou, apeluje na vládu, aby s pomocí neotálela. „Nezapomeňme, že živnostníci a podnikatelé mají přeci jen horší podmínky při vymáhání – mají menší ochranu než spotřebitelé, byť se to díky vládnímu nařízení z jara zlepšilo.“

Čtěte také

Petr Holub: Dejte lidem peníze, přivoláte prosperitu. Opravdu?

Přesto by ale vláda znovu neměla sahat k plošné pomoci podnikatelům, myslí si: „Podle mě je důležité dělat tu podporu efektivně. Už v žádném případě nedávat plošně všem živnostníkům nějakou kompenzaci, ale jen těm opravdu postiženým.“

Právě ti se totiž bez pomoci ocitnou na úřadech práce nebo v dluhových pastech. „A nakonec to stejně zaplatí daňoví poplatníci a stát,“ dodává.

Nůžky se rozevírají

V průběhu druhé vlny pandemie se finančně vyčerpala větší část lidí než na jaře. Přesto se ale pomyslné nůžky mezi jednotlivými třídami stále víc rozevírají. „Vzdělanější lidé a více kvalifikované profese, které dokáží přejít na home office, budou finanční dopady pociťovat mnohem méně než lidé, kteří jsou závislí na provozech,“ vysvětluje Hůle.

Čtěte také

Prouza: Podniky se otevřely, tím se vypnula státní pomoc. Je to chyba, po Vánocích začne propouštění

Vedoucí oddělení analýz, komunikace a vztahů ve společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský si podobného trendu všímá také: „Lidé s nižším vzděláním a menšími příjmy – ti, kteří na tom nebyli příliš dobře už před pandemií – se měli ještě hůř. Zatímco nižší střední třída – ty náročnější, kvalifikovanější, lépe zaplacené profese – se držely.“

Vzhledem k dlouhodobosti a kumulaci jednotlivých vln pandemie a vládních opatření se ale dopady rozlévají do celé společnosti, hodnotí analytik.

Bude jistá množina lidí, kteří před rokem byli standardními příslušníky střední třídy a neuměli si představit, že by upadli do problémů.
Daniel Hůle

A Daniel Hůle varuje: „Rozevřou se nůžky, ale bude jistá množina lidí, kteří před rokem byli standardními příslušníky střední třídy a neuměli si představit, že by někdy do problémů upadli. Pro ně to bude velmi tvrdý dopad, protože nejsou vůbec adaptovaní na život v chudobě a bídě. Pro chudé je to jen další rána – musí hledat cestičky, ale umí v tom přežívat.“

Čtěte také

Psychiatr Honzák: Užívání je konec. Nezřízený blahobyt, který tady byl, vezme za své

To, že se jednotlivé skupiny Čechů rozcházejí ve strachu o zaměstnání, potvrzuje i socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky.

„Vyšší střední třídy mají o něco menší strach než strádající třída. Ze zajištěné střední třídy nebo nastupující kosmopolitní třídy se bojí o práci kolem 20 procent lidí. Přibližuje se k nim třída tradičně pracujících. Ale ve strádající třídě je to až 42 procent lidí.“

Trpí i psychika

Výrazné dopady má podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla koronavirus a vše kolem něj také na duševní stav lidí. Důležitá data poskytla studie psychiatra Petra Winklera, která probíhá už od roku 2017, říká.

„Ukázalo se, že velké deprese a sebevražedné myšlenky narostly v květnu třikrát, úzkostné poruchy dvakrát a zvýšilo se domácí záchvatovité pití – takzvané binge drinking,“ uvádí lékař a doporučuje v této složité době duševní hygienu:

„Nevěnovat se neustále tomu tématu, pohybovat se v přírodě, komunikovat se svými blízkými a neřešit své splíny alkoholem a jinými drogami nebo cigaretami,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.