Prokletí vojáci. Polsko hledá nový druh vlastenectví
V Polsku se bojuje o dějiny protikomunistického odboje. Strana Právo a spravedlnost od nástupu k moci zdůrazňuje roli odbojářů, kteří se zbraní v ruce válčili proti stalinismu po skončení 2. světové války až do 50. let. Podle některých polských historiků jejich zásluhy přeceňuje. Snaží se v povědomí národa odsunout do pozadí zásluhy hnutí Solidarita a jejího hlavního představitele Lecha Walesy.
U hrobu neznámého vojína v centru Varšavy začíná 1. března 2017 slavnostní vzpomínka na „Prokleté vojáky“. Odbojáře, z velké části příslušníky podzemní Zemské armády, kteří po roce 1945 odmítli složit zbraně a dál v polských lesích válčili proti nastupujícímu komunismu. Mnozí z nich až do 50. let. Slovo si bere prezident Andrzej Duda:
„Byli polskými vojáky, pocházeli z polských měst a vesniček. Byli jedni z nás, ale byli také připravení sloužit vlasti až do samého konce. Nesmířili se s tím, aby se jejich vlast dostala do područí, aby existovalo Polsko svobodné jen na půl.“
Jenže pohled přinejmenším některých historiků je, mírně řečeno, skeptický. Současná vláda se podle nich snaží manipulovat výklad historie. Chce z politických důvodů minimalizovat zásluhy pozdějšího hnutí Solidarita a jejího hlavního představitele Lecha Walesy. Proto potřebuje najít jiné hrdiny, které by mladá generace mohla obdivovat. A to přesto, že byl reálný význam odporu Prokletých vojáků přinejmenším sporný. Piotr Majewski je zástupcem ředitele gdaňského Muzea 2. světové války.
„Je to pokus o vytvoření nového druhu vlastenectví. Více vojenského než civilního. Hrdinou zvláštního vlastenectví je ten prokletý voják, který bojuje několik let po 2. světové válce, i když to nemá vůbec žádný smysl. Z hlediska celkové vojenské nebo politické situace několik set vojáků, kteří zůstali v lesích po roce 1947 nebo 1948, nebyl žádný vojenský faktor.“
Šéfem polského Institutu národní paměti se nedávno – tedy už za vlády strany Právo a spravedlnost - stal Jaroslaw Szarek. Význam Prokletých vojáků vidí úplně jinak než Piotr Majewski: „Dá se říct, že se stali hrdiny mladé generace, je to opravdový fenomén a stále se rozrůstá. Mladí lidé chodili v Polsku ještě před pár lety v tričkách s podobiznou Che Guevary a teď už na nich mají některé osobnosti z generace Prokletých vojáků. V dnešním světě se zabýváme mnoha nedůležitými věcmi, padá mnoho slov, jejich pravdivost se nedá ověřit. A Prokletí vojáci ukázali svým životem, že existují skutečné hodnoty, za které se obětovali. A tahle autentičnost, to jak se oddali vlastenectví, věrnosti a cti, to upoutalo dnešní mladou generaci.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
