Profesionální Bundeswehr?

Z materiálů sice vyplývá, že bude zachována dosavadní branná povinnost, ale vstup do Bundeswehru by byl v zásadě dobrovolný.

V současné době od ledna 2002 základní vojenská služba trvá sice devět měsíců, ale může být přerušena po půl roce, který je nutný k osvojení si základních vojenských znalostí. Zbylé tři měsíce je možno absolvovat v nastávajících dvou letech. Pro získání další kvalifikace si mohou odvedenci dobrovolně prodloužit vojenskou službu celkem na 23 měsíců a v tomto případě od desátého měsíce mají nárok na měsíční žold ve výši 613,50 euro, který se po dalším čtvrt roce zvyšuje na 675 euro a od 19. měsíce na 736,20 euro. Dobrovolné prodloužení je podmíněno slibem účastnit se zahraničních misí Bundeswehru. Muži povolaní k devítiměsíční základní službě se jich v zásadě neúčastní. Samozřejmě, je možno zažádat si o zařazení jako délesloužící s cílem získat poddůstojnickou nebo důstojnickou hodnost. Po odchodu z armády přecházejí vojáci do zálohy, kde spolu s aktivními vojáky tvoří jádro Bundeswehru. Tento systém se považuje za záruku obrany země proti případnému útoku vojenských sil konvenčními zbraněmi. Od zavedení branné povinnosti v posledních více než padesáti letech prošly miliony německých občanů úspěšně tímto výcvikem. Vojenská služba je v posledních letech přístupná i ženám, ale pouze na dobrovolné bázi.

Sociálně demokratická představa o "dobrovolné branné povinnosti" vychází ze skutečnosti, že Bundeswehr, který se v současnosti skládá z 250 tisíc vojáků, má pouze 62 tisíc odvedenců, z nichž si třetina nechala prodloužit službu. Armáda se tak v současné době vlastně skládá většinou z vojáků, kteří jsou placeni státem. Přitom praxe ukazuje, že je dostatek žen i mužů, kteří chtějí nosit uniformu, protože jde o atraktivní povolání, jež je relativně bezpečné právě v době těžko předvídatelného hospodářského vývoje. Na základě této skutečnosti SPD chce na svém sjezdu přijmout usnesení, že vstup do Bundeswehru by měl být v zásadě dobrovolný, ale pojistkou by zůstávalo zachování všeobecné branné povinnosti. To by se mělo týkat i vojáků v záloze, kteří by se na cvičení dostavili na základě dobrovolnosti. Podle člena branného výboru spolkového sněmu za SPD Hanse-Petera Bartelse je právě v této době lehké přejít na nový model Bundeswehru, když nepotřebuje nové odvedence. Míní, že tento návrh bude přijatelný i pro koaličního křesťansko demokratického partnera, protože nejde o zrušení všeobecné vojenské povinnosti. Návrh je kompromisem mezi přívrženci a odpůrci povinné vojenské služby a je podporován předsedou SPD Kurtem Beckem, šéfem frakce strany v Bundestagu Peterem Struckem a předsedou mladých sociálních demokratů Juso Björnem Böhningem.

Předložený návrh však rozhodně odmítl zástupce předsedy branného výboru za CDU Karl Lamers. Podle jeho názoru profesionální armáda nemůže být lepší než současný Bundeswehr s povinnou vojenskou službou. V interview, který poskytl Deutschlandradio poukázal na špatné zkušenosti i s tzv. dobrovolnou armádou v zahraničí. Při získávání příslušníků do jejich řad vznikají "nepředstavitelné" situace, rostou náklady na žold a na kampaně, které se musí pořádat. Především však armáda bude postrádat vstup kvalifikovaných příslušníků včetně s akademickým vzděláním, které zajišťují spolužití mladé generace. "Bundeswehr je pro mne především instituce, která potřebuje jasnost, spolehlivost a strukturu a žádný stánek, v němž dnes nabízím párky zíta něco jiného", řekl Lamers. Podle něho se v posledních padesáti letech v Bundeswehru osvědčil "inteligenční mix" sestavený z odvedenců, délesloužících, profesionálů a rezervistů. To zajišťuje vysokou důvěru a dobrou integraci do společnosti.

Návrh sociálních demokratů je kritizován i opozičními stranami. Místopředsedkyně poslanecké frakce Svobodných demokratů FDP Birgit Homburgerová řekla, že to není "ani ryba ani krab".

Její strana se zasazuje za odstranění branné povinnosti, spolu se Zelenými a Stranou levice. Předák zelených Jürgen Trittin obvinil sociální demokraty, že se snaží o formální kompromis podle přísloví "vyper mi kožich, ale ať nejsem mokrý". Pouze unionistické strany setrvávají na neomezené vojenské povinnosti. Nelze proto očekávat, že v současné legislativním období by mohlo dojít ke změně již s ohledem na to, že koaliční smlouva deklaruje všeobecnou vojenskou povinnost jako nejlepší "brannou formu".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .