Proč si šváb čistí tykadla

Šváb své tykadlo uchopí přední končetinou a vloží do ústního ústrojí, kterým je postupně očistí po celé délce. Celý úkon opakuje mnohokrát denně bez ohledu na to, v jak čistém či špinavém prostředí se zrovna pohybuje. Toto chování studovali vědci ze Severokarolínské univerzity na švábech amerických (Periplaneta americana). Vypozorovali, že na tykadlech jedinců, kterým dočasně zalepili ústní ústrojí, se hromadí jakási lesklá substance.

Její složení identifikovala plynová chromatografie: tvoří ji takzvané kulikulární lipidy, které zabraňují vysychání, spolu s různými látkami z prostředí. Tykadla švábů, kteří si je nemohli očistit, obsahovala čtyřikrát více kutikulárních lipidů než u švábů, kteří jim dopřávali pravidelnou očistu. Zkoumání elektronovou mikroskopií také odhalilo, že nahromaděná vrstva zalepuje póry, které navádějí molekuly pachů k čichovým receptorům. Další experimenty pak potvrdily, že šváb s neumytými tykadly cítí různé pachy výrazně hůře.

K podobným výsledkům vědci došli i u tří dalších druhů hmyzu, které si – i když jinou technikou než švábi američtí – také pečlivě čistí tykadla: rusů domácích (Blattella germanica), mravenců pensylvánských (Camponotus pennsylvanicus) a domácích much (Musca domestica). Je proto pravděpodobné, že čištění tykadel obecně slouží především k odstraňování přebytečných kutikulárních lipidů a na ně nachytaných látek, které by mohly otupit čich hmyzu.

Šváb americký|foto: Gary Alpert, GNU General Public License, verze 1.2

Zdroj: PNAS