Proč se dobří holubi vracejí
Miniaturní elektroencefalogram posunul vědce zase o něco blíže k vyřešení záhady holubích návratů.
Otázka, jak holubi i ze vzdálených končin bezpečně najdou cestu domů do holubníku, stále není uspokojivě vyřešena. Podle některých studií se holubi orientují podle pachu, jiné uvádějí spíš magnetické pole země nebo pozici slunce. Současně ale holubi rozpoznávají orientační body krajiny, kterou mají pod sebou. Švýcarští vědci se rozhodli zjistit, jak ptáci tyto vizuální vjemy zpracovávají za letu a vytvořili zařízení s názvem Neurologger 2. Je to maličký elektroencefalogram, který váží pouhé 2 gramy, takže může aktivitu holubího mozku monitorovat i během letu.
Vědci připevnili Neurologger 2 k lebkám 26 holubů. Současně je vybavili miniaturním zařízením GPS, které zaznamenávalo jejich polohu. Holuby pak vypustili na místech, která byla od jejich holubníku vzdálená 10 až 30 km. Po jejich návratu domů vědci porovnali data z elektroencefalogramu s údaji z GPS. Zjistili, že v okamžicích, kdy holubi přelétávali význačné orientační body - kupříkladu velké dálnice - stoupla v jejich mozku intenzita vysokofrekvenčních vln.
Vědci předpokládají, že právě vysokofrekvenční vlny jsou spojené se zpracováním známých zrakových vjemů, podle kterých se ptáci orientují. V další studii chtějí zjistit, jestli jejich zvýšená aktivita skutečně souvisí s navigací, nebo jde o širší jev spojený s rozpoznáváním různých objektů.
Výsledky studie zveřejnila online verze časopisu Current Biology.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.