Proč se dobří holubi vracejí
Miniaturní elektroencefalogram posunul vědce zase o něco blíže k vyřešení záhady holubích návratů.
Otázka, jak holubi i ze vzdálených končin bezpečně najdou cestu domů do holubníku, stále není uspokojivě vyřešena. Podle některých studií se holubi orientují podle pachu, jiné uvádějí spíš magnetické pole země nebo pozici slunce. Současně ale holubi rozpoznávají orientační body krajiny, kterou mají pod sebou. Švýcarští vědci se rozhodli zjistit, jak ptáci tyto vizuální vjemy zpracovávají za letu a vytvořili zařízení s názvem Neurologger 2. Je to maličký elektroencefalogram, který váží pouhé 2 gramy, takže může aktivitu holubího mozku monitorovat i během letu.
Vědci připevnili Neurologger 2 k lebkám 26 holubů. Současně je vybavili miniaturním zařízením GPS, které zaznamenávalo jejich polohu. Holuby pak vypustili na místech, která byla od jejich holubníku vzdálená 10 až 30 km. Po jejich návratu domů vědci porovnali data z elektroencefalogramu s údaji z GPS. Zjistili, že v okamžicích, kdy holubi přelétávali význačné orientační body - kupříkladu velké dálnice - stoupla v jejich mozku intenzita vysokofrekvenčních vln.
Vědci předpokládají, že právě vysokofrekvenční vlny jsou spojené se zpracováním známých zrakových vjemů, podle kterých se ptáci orientují. V další studii chtějí zjistit, jestli jejich zvýšená aktivita skutečně souvisí s navigací, nebo jde o širší jev spojený s rozpoznáváním různých objektů.
Výsledky studie zveřejnila online verze časopisu Current Biology.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.