Proč jsou Ukrajinci odhodlaní bojovat až do konce? Roli hraje historie národa i pud, který v sobě máme všichni
Lidé na Ukrajině ohromili celý svět svým odhodláním bojovat s ruským agresorem. Z jakých momentů ukrajinských dějin tato síla vychází a dá se to čekat od každého národa? „Naše armáda brání své území, proto máme motivaci bránit ji do poslední kapky krve,” říká ukrajinistka a bohemistka původem z Ukrajiny Marta Burdiak o dění v její vlasti. A připomíná, že vliv nadvlád byl na Ukrajině vždy silný a její obyvatelé se mu pokaždé odhodlaně bránili.
S tím, že je historická zkušenost v současném boji Ukrajinců důležitá, souhlasí i psycholog Dalibor Špok:
„Roli hraje ten způsob, jak byl stát založen, jaký je narativ, to vyprávění a historická zkušenost. A na Ukrajině je přece jednoznačně daná tím, že se ji Rusko neustále snažilo zničit nebo vyhladovět. Takže tento aspekt tam samozřejmě žije.“
Povstalecká tradice
Území Ukrajiny ale v minulosti nepodléhalo jenom Sovětskému svazu a Rusku. Na určité části země si dělaly nárok i Polsko nebo Rakousko-Uhersko.
„Ukrajinci mají v živé paměti ruskou, respektive sovětskou nadvládu,“ doplňuje historik a ukrajinista David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Čtěte také
„Tu ruskou ostatně také, to je ta agrese, která už před osmi lety začala. A v tomto směru jako historik bych je přiřadil k Finům, kteří zrovna tak fascinovali svět srdnatým odporem proti Stalinovi v roce 1939 a ještě do jara 1940.“
David Svoboda také připomíná, že je s Ukrajinou pevně spojená určitá povstalecká tradice, pro ukrajinské dějiny je charakteristická už od raného novověku. Vlivy nejrůznějších nadvlád byly na Ukrajině vždy poměrně silné a obyvatelstvo se nechtělo jen tak vzdát a podrobit se.
Ve dvacátém století měli Ukrajinci z první ruky hrůzy nacismu a více než z první ruky hrůzy stalinismu. Budilo to odbojové tendence.
David Svoboda
„Je to hluboká tradice nezávislosti na státu a zároveň tendence zakládat komunity. To byli ti kozáci, kteří hrdě existují po svém a čelí vnějším vlivům. Ve dvacátém století měli Ukrajinci z první ruky hrůzy nacismu a více než z první ruky hrůzy stalinismu. A pokaždé to tam budilo odbojové tendence, které na sebe braly guerillovou partyzánskou podobu,“ vysvětluje Svoboda.
Lidský pud bránit se
Kromě historického aspektu je ale podstatná taky psychologická stránka člověka. Všichni v sobě totiž máme odhodlání pro boj.
Čtěte také
„Tyto rezervy se mobilizují až ve chvíli, když ta situace nastane. Do té doby nevíme, že je v sobě máme. Všichni pocházíme ze zvířat a máme v sobě pud a agresivitu, která vede k tomu, že někoho třeba i zabijeme. Mobilizuje se právě nejenom v situacích tohoto globálního ohrožení, ale i v situacích, kdy se potřebujeme bránit, kdy nás třeba někdo přepadne a ohrožuje naše děti. Potom taky zpětně vůbec nechápeme, jak jsme byli schopní udělat to, co jsme udělali, a velice překvapujeme sami sebe,“ přibližuje Dalibor Špok.
Podle ukrajinisty a historika Davida Svobody je zásadní i geopolitická poloha země. Oproti českým zemím, vmáčknutým do střední Evropy, je na Ukrajině potenciál revolty patrný už v jejích rozlehlých prostorách a v terénu, který k partyzánským válkám odjakživa lákal.
Ukrajina nemá žádný zlatý věk, k němuž by se mohla vztahovat. Potenciál nostalgie tam byl vždycky poměrně slabý.
David Svoboda
„Nyní jsou Ukrajinci hrdiny této chvíle. V jejich dějinách je to v zásadě poprvé, kdy se mohou prezentovat jako etnos dějinotvorný, na němž spočívají zraky světa. Ukrajina nemá žádný zlatý věk, k němuž by se mohla vztahovat, a potenciál nějaké nostalgie tam byl v porovnání se sousedními státy vždycky poměrně slabý,“ míní Svoboda.
Dá se to vydržet, ale za jakou cenu?
Náš prožitek ze situace na Ukrajině se bude postupně proměňovat, stejně jako se bude měnit i prožitek člověka, který žije přímo v místě, kde se bojuje. Jak dlouho se dá po psychické stránce život v takto napnutém prostředí po psychické stránce vydržet?
Čtěte také
„Dá se to vydržet i několik generací. Když se podíváte na palestinské utečenecké tábory, tak ti lidé tam jsou bez řešení už několik generací, takže vydržet se to dá. Ale jak jsou tito lidé postiženi, to je úplně jiná otázka. Postiženi jsou obrovským způsobem,“ uzavírá psycholog Dalibor Špok a zmínkou o událostech roku 1938 připomíná, že i u nás tehdy došlo k velkému vzedmutí odvahy.
Poslechněte si celou reportáž Martiny Rasch. V dalších reportážích uslyšíte o tom, že válka probíhá i v kyberprostoru.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
