Část veřejnosti odmítá přiznat, že žijeme v době klimatických změn. V čele klimaskeptiků vždy stál politik a bývalý prezident Václav Klaus.
„Až 20 % Čechů tvrdí, že změny klimatu nepovažuje za vážné. Taky si vůbec nejsou jisti, jestli na světě existuje nějaký jednotný odborný názor. Ale tak to přece vůbec není,“ říká sociolog a hudebník Petr Vidomus. Sám napsal knihu Oteplí se a bude líp: Česká klimaskepse v čase globálních rizik.
Přitom sucho, extrémní střídání počasí, nebo republika pokryta pylem lidi zajímá. Téma globální oteplování ale společností nejvíc rezonovalo tak před 10 lety. Tehdy vyšla kniha Václava Klause nazvaná Modrá, nikoli zelená planeta.
„Tehdy podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považovalo až 84 % lidí klimazměny za velmi závažný problém. Stačily tři roky a lidi to přestalo bavit,“ tvrdí sociolog. Hraje v tom roli odchod Klause z Hradu?
„Faktor Klaus je důležitý, ale nedá se říct, že jediný, který ovlivnil společenskou diskusi. Jako prezident ale mohl o klimatu mluvit, a to kdy a jak chtěl. Taky byl tehdy nejcitovanějším ekologickým mluvčím.“ Vlastně ani neměl pořádné oponenty, přestože naše ekologické organizace (Hnutí Duha nebo Greenpeace CZ) jsou u nás aktivní už roky. Postavit se klimaskeptikovi Klausovi ale doopravdy nechtěl nikdo, myslí si Vidomus.
Dnes „sklízíme ovoce“ a myšlenku, podle které za oteplování Země může člověk, tady stále odmítáme. Podle Vidomuse ale ani nejde říct, kdo patří k největším klimaskeptikům, nebo o jakou sociologickou skupinu lidí vůbec jde.
Ve snaze bojovat s dopravními zácpami, znečištěným ovzduším a sociálními nerovnostmi stoupá počet francouzských měst, jejichž radnice se rozhodly zavést veřejnou dopravu kompletně zdarma.
„Obecně platí, že globální oteplování a změna klimatu Čechy prostě nezajímá.“ Zajímají je ale lokální problémy, jako kvalita vod, odpadové hospodářství či skládky a odpad v jejich okolí. Loni se sociologové zeptali lidí znovu, nedozvěděli se ale nic moc nového.
„Až 30 % české veřejnosti se pořád domnívá, že ke klimatickým změnám vůbec nedochází, a 14 % lidí tvrdí, že se ve skutečnosti ochlazuje, ne otepluje,“ shrnuje Vidomus. Je prý vidět, že nám chybí relevantní informace a zřejmě i nějaké ekologické organizace, které by dokázaly pracovat s veřejným míněním.
Hlavní klimaskeptik Klaus se téma pokusil „zvednout“ ještě jednou, v loňském roce. Napsal totiž druhou knihu nazvanou Zničí nás klima nebo boj s klimatem. Na trhu ale propadla, což prý souvisí s koncem Klausova prezidentského mandátu.
„Před deseti lety jeho názory zajímaly mnohem víc lidí. Spojení prezident a klimaskeptik bylo pro mnohé jistě kuriózní. Druhá kniha už stejný efekt nevyvolala,“ dodává Petr Vidomus.
Antiekologickou cenu Ropák roku 2017 dostal poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD), a to za návrh změny zákona o ochraně přírody.
V knize Tmavozelený svět, s podtitulem Radikálně ekologické aktivity v České republice po roce 1989, otevírá Arnošt Novák svět raných devadesátých let.
Planeta Země je dnes znečištěná plasty v takové míře, že tento trend je možné směle přirovnat ke hrozbě globálních klimatických změn. Podle odhadů odborníků skončí ...
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
