Proč americká Akademie filmového umění a věd přehlíží nejlepší filmy roku?

02568243.jpeg
02568243.jpeg
„Málokterá aktivita je pro znalce filmového umění znepokojivější, než sledování ceremoniálu udílení Oscarů. Prakticky všechny zlaté sošky tam totiž putují do špatných rukou,“ píše deník Daily Telegraph o slavnostním večeru, který dnes proběhne ve Spojených státech.

„Je pravda, že Oscary dostávají kvalitní filmy. Jenomže příliš mnoho kritiků tvrdí, že existují ještě lepší snímky, které nikdo z akademiků neviděl. Tenhle rituál se opakuje každý rok, až to přestává být legrace,“ píše list. „V posledních dvanácti měsících doputovaly na stříbrné plátno nejlepší filmy od přelomu století. Jenomže když prohlížíte seznam devíti snímků nominovaných v kategorii nejlepší film, nenajdete ani jeden z absolutní špičky,“ míní Telegraph. Do letošní devítky patří 12 let v řetězech, Špinavý trik, Kapitán Phillips, Klub poslední naděje, Gravitace, Ona, Nebraska, Filomena a Vlk z Wall Streetu. Je to solidní, snadno obhajitelný seznam vyhovující mezinárodnímu vkusu.

Stačí však poctivě zhodnotit všech 289 filmů, z nichž se letos vybíralo, a padnou vám ihned do oka ještě lepší alternativy. Jedním z nich je zahraniční film Život Adele o vztahu dvou žen, který natočil tunisko-francouzský režisér Abdellatif Kechiche. „Herecký výkon hlavní představitelky Adèle Exarchopoulové výrazně přesahuje všechny filmy, které budou dnes oceněny. Ovšem totéž lze říci o Gretě Gerwigové z komedie Frances Ha. A také o Bérénice Bejo ve snímku Minulost íránského režiséra Asghara Farhadího. Ani tím přitom výčet nekončí,“ píše list.

Znamená to snad, že zhruba šest tisíc členů americké akademie konspiruje ve snaze protlačit některé filmy na úkor jiných? Pravda je podle Telegraphu šedivější, ale neméně smutná. Deset z dvanácti „největších“ filmů roku – včetně devíti nominovaných na hlavní cenu – šlo do kin ve Spojených státech mezi loňským říjnem a prosincem. A není náhodou, že první kolo oscarového předvýběru se konalo mezi 27. prosincem a 8. lednem. Studia prostě pozdržela a načasovala uvedení filmů přesně na toto období, a pak je promítla za doprovodné kanonády masivní reklamy. „Na zdůrazňování, že právě tenhle film by mohl dostat Oscara, praskne ročně sto milionů dolarů. Výhoda je jednoznačně na straně komerčně nejsilnějších favoritů,“ píše list.

Volitelům to ale zjevně nevadí – možná jsou dokonce rádi, že nemusejí nic objevovat a nosit v paměti filmy, které shlédli už před několika měsíci. Prostě vyberou z toho, na co šli do kina v posledních dvou týdnech. A filmy bez srovnatelné reklamní podpory zmizí ze scény. „Je možné, že akademici si tento problém aspoň zčásti uvědomují. Před čtyřmi lety proto rozšířili počet kandidátů v kategorii nejlepší film z pěti na deset, aby zvýšili záběr. V praxi však rozšířeným otvorem prolezlo jenom více filmů, které jsou si podobné. Výsledkem nebylo zpestření, nýbrž zdvojování nabídky,“ konstatuje deník. I když je boj o Oscary pokaždé fascinující, zlatá soška stále více ztrácí něco ze svého lesku. „Měl by asi vzniknout Oscar za nejšikovnější distribuční taktiku a nejdražší reklamní kampaň. Nebylo by to sice stejně hodnotné ocenění jako Oscar za nejlepší film, ale aspoň by mohli být akademici upřímnější,“ končí Daily Telegraph.

Zpracováno ze zahraničního tisku.