Pro snoby jsou mé obrazy až moc náročné, vyhýbají se jim, říká malíř Lubomír Typlt
Malíř Lubomír Typlt pro své vidění světa prý nenašel v Česku pochopení. Naopak v Německu mu stačilo pár snímků obrazů k tomu, aby se dostal na studium malby k profesoru Markusi Lüpertzovi. Pandemie podle něj měla na výtvarné umění spíš pozitivní vliv. „Dá se říci, že trh posílil. Bylo zajímavé vidět – i pro mě jako pro autora, který rok prožil v izolaci v ateliéru –, že pokaždé, kdy se situace trochu uvolnila, začali za mnou jezdit sběratelé nebo lidi, které umění zajímá.“
„Výtvarné umění těmto lidem jako by extrémně chybělo. Vidět proto nějaké obrazy v ateliéru pro ně bylo nabíjející,“ říká Typlt.
V druhé polovině letošního roku vystavuje v Alšově jihočeské galerii, přehlídka jeho děl se jmenuje Tančící pentagon. Výstava je pojmenována po úvodním obrazu celé kolekce.
„Je na něm pět dívek, které si drží vlasy tím způsobem, že jim zahalují obličej. Dívky stojí proti sobě a tvoří jakoby kruh. Je to situace, která vlastně je v reálném světě možná, ale ani já jsem ji v životě neviděl. Vlastně jsem si ji vymyslel,“ popisuje svůj obraz malíř s tím, že celý výjev má působit především mysteriózním dojmem:
Čtěte také
„Je zajímavé, že to působí i na diváka. Já sám vycházím z toho, že pokud dovedu překvapit sám sebe, tak je určitá pravděpodobnost, že překvapím diváka, že mu otevřu nějaký svět, který si může na výstavě prohlédnout.“
Aktuální galerie si nemůže stěžovat na nezájem návštěvníků. „Do Alšovky proudí davy lidí, kteří jdou vysloveně na ty výstavy. Současně probíhající výstava ruských konstruktivistů je na dlouho dopředu vyprodaná a člověk si musí rezervovat vstupenku. Umění tady lidi zajímá a to je prostě dobrá zpráva,“ raduje se umělec.
Obrazy v obchoďáku
Typltovy obrazy nezdobí jen galerie a aukční síně. Před nedávnem se objevily také například v jednom pražském obchodním centru.
„Mají tam krásné místo – když člověk jede po eskalátorech, tak najednou tam jsou vidět obrovské figurální obrazy. Myslím si, že i pro mě bylo docela zajímavé vidět je v tomto prostředí. Důležité pro mě pak bylo zjištění, že i tady si obhájí a zachovají svoji integritu,“ svěřuje se autor.
Nápad vystavit výběr obrazů v obchodním domě přišel ve chvíli, kdy pandemie koronaviru zavřela většinu galerií nejen u nás, ale i v Evropě. „Bylo to strašně osvěžující. Ten nápad považuju za velice povedený,“ netají svoji spokojenost s projektem Typlt.
Snobi? Ty nezajímám
Před nedávnem zaplatil v londýnské aukční síni Sotheby’s sběratel za Typltův obraz Violet Tuesday (Fialové úterý) čtvrt milionu korun.
Čtěte také
„Obraz se prodal jednomu čínskému sběrateli. To je samozřejmě příjemná zpráva, protože mezinárodní sběratelé sledují třeba Sotheby’s a nakupují, když je tam něco zaujme. Nemůžu tvrdit, že bych byl tak slavný, že by hledali moje jméno. Takže je zaujal obraz sám. A to je pro mě určitě dobrá zpráva,“ vysvětluje Lubomír Typlt.
Malíř přitom nemá obavy, že by jeho díla obdivovali lidé, které ve skutečnosti nezajímají. „Ty moje obrazy jsou komplikované. Pro snobské publikum jsou až moc náročné. V tomhle ohledu nemám problém ani se snobskými sběrateli, protože ti se mému umění vyhýbají,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s jeho hostem Lubomírem Typltem.
Společně probrali to, proč je Berlín v dnešní době hlavním centrem evropského malířství, co vadí známému umělci na Národní galerii nebo co si myslí o multižánrových umělcích, kteří se pouštějí do některých experimentů jen proto, že je to aktuálně populární.
Související
-
Fotografování je obrovský relax, říká autor vítězného snímku Czech Nature Photo Igor Mikula
Igor Mikula získal za svou fotografii kosa cenu soutěže Czech Nature Photo. „Nafotil jsem ho tak, že jsem byl u kamaráda na chatě,“ popisuje v pořadu Hovory.
-
Slovanská epopej je dílo, ze kterého jsem si sedl na zadek, přiznává restaurátor Berger
„Když jsem někdy v 80. letech viděl vystavený jeden nebo dva obrazy Slovanské epopeje, tak na mě vůbec nezapůsobily,“ vzpomíná akademický malíř a restaurátor Tomáš Berger.
-
Současné umění mě až tak nezasahuje, rád žiju ve starém světě, přiznává malíř Špaňhel
Vždy mě zajímalo tradiční umění, to současné nějakým způsobem vnímám, ale až tak mě nezasahuje, prozrazuje o sobě akademický malíř Jakub Špaňhel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.