Přistane sonda na Deimosu?

Planeta Mars přitahuje největší pozornost a doložit to snadno můžeme počtem sond, které k ní člověk vyslal. Tak trochu ve stínu své planety obíhají kolem Marsu dva měsíce Phobos a Deimos. V USA připravuje skupina vědců novou sondu, která by měla právě Deimos navštívit. Vědci chtějí sondu prosadit v rámci NASA programu Discovery. Sonda by provedla nejprve detailní snímkování povrchu a poté přistání. Přímo na místě by měřila především chemické složení a dělala rozbor materiálů. Jedním z vědců, kteří si start sondy přejí je i Douglas Eng z Laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johna Hopkinse v USA, který poskytl rozhovor pro pořad Nebeský cestopis stanice ČRo Leonardo.

Byl Deimos fotografován v minulosti nějakou sondou?
Ano, Deimos byl v minulosti fotografován už v dobách prvních amerických sond Mariner v sedmdesátých letech 20. století. Také následné mise jako Viking, Mars Reconnaissance Orbiter a další, tento měsíc Marsu neopomněly. Snímky s nejvyšším rozlišením pořídily sondy Viking koncem sedmdesátých let 20. století. Od té doby máme k dispozici fotografie i z dalších sond ale s nižším rozlišením. Deimos zkrátka nebyl v centru pozornosti, větší pozornost byla věnována měsíci Phobos, protože obíhá blíže k Marsu.

Americká sonda Viking fotografovala Deimos už v sedmdesátých letech|foto: NASA

Co o Deimosu dnes víme?
V současné době víme jak z pozemních tak z kosmických pozorování, že Deimos je sice měsícem Marsu, ale přitom jde o těleso tzv. třídy D. Je tedy podobný planetkám obíhajícím daleko od Slunce až za drahou Neptunu. Má velmi tmavý povrch a rozměr jen asi 15 kilometrů. Je to hodně malé těleso nepravidelného tvaru. Deimos byl objeven sice už roku 1877, ale příliš o něm nevíme. Zatím jsme takový typ kosmického tělesa nenavštívili a doufáme, že po naší první návštěvě objevíme řadu nových poznatků.

Co je na Deimosu tak zajímavé, že chcete letět právě k němu?
Deimos je zajímavý v několika ohledech. Zaprvé Deimos a vlastně ani Phobos nevypadají, že by vznikly z Marsu. Spíše se jedná o zachycené planetky třídy D. Takže to je první tajemství, které neznáme – původ měsíců Marsu. Dalším důvodem k návštěvě Deimosu je, že planetky typu D zatím nebyly zblízka zkoumány. A protože většina z nich je daleko za Neptunem, je pro nás jednodušší zaletět si k Marsu. Trvá to kratší dobu, je to levnější a celkově dostupnější.

Co očekáváte, že na Deimosu objevíte?
Předpokládáme, že na D-typu planetky najdeme větší množství vody a uhlíku. Dnešní teorie předpokládají, že tato tělesa nebyla v minulosti zahřáta a jsou to takové konzervy původního materiálu z dob vzniku sluneční soustavy. Očekáváme tam také organický materiál a tak někteří vědci doufají, že tyto planetky by mohly pomoci odhalit původ života na Zemi. Možná právě tento typ těles, když před miliardami let dopadal na Zem, k nám zanesl chemické látky potřebné pro vznik života a byla zdrojem vody. Takže zkoumáním planetek typu D bychom se mohli jakoby vrátit zpět v čase na samotný začátek naší planetární soustavy.

K Deimosu by se mohla vydat i lidská posádka|foto: Lockheed Martin

Je obtížné přistát na tak malém tělese?
Zároveň je to obtížnější i jednodušší. Na měsíci je snazší přistát, protože má nižší gravitaci a všechny manévry tak probíhají pomaleji. Sondu bychom k místu přistání navigovali přímo podle snímků, které by pořídila. A při tak pomalém vzájemném pohybu sondy a měsíce bychom prakticky v přímém přenosu viděli, jestli nedochází k nějakému problému a mohli bychom případně přistání odložit a uskutečnit na trochu jiném místě povrchu. Slabá gravitace je ale zároveň i nevýhodou. Nesmíme přistát moc rychle, sonda musí dosednout měkce. Kdyby sonda do povrchu narazila, mohlo by se stát, že úplně odskočí zpět do vesmíru. Při přistávání musíme být velmi pečliví, vše musí být pod kontrolou a proběhnout hladce, abychom se vypořádali s tou nízkou gravitací.

Kde přesně na Deimosu chcete přistát?
V tuto chvíli ještě přesně neznáme vědecky zajímavá místa na povrchu Deimosu. Ale určitě bychom chtěli přistát na odvrácené straně měsíce. Deimos má s Marsem tzv. vázanou rotaci, obíhá planetu stejně rychle, jako se sám otáčí, tzn. že planetě nastavuje stále stejnou polokouli. Známe to i u našeho Měsíce, ze Země můžeme vidět jen jeho přivrácenou stranu. Na odvrácené straně Deimosu je řada vhodných míst k přistání, kde je povrch skoro rovný. Před začátkem letu chceme mít vybráno takových pět šest vhodných míst přistání a až se k Deimosu přiblížíme, zúžíme to na místo jediné.

Kdy byste chtěli startovat?
Doufáme, že když vše půjde dobře a náš projekt NASA vybere, tak bychom mohli startovat někdy v roce 2017 a zakončit celou misi roku 2020.