Přinesou květnové eurovolby politické zemětřesení?

30. duben 2014

Před deseti lety vstupovala Česká republika do Evropské unie. Od té doby prošla Unie mnoha změnami a zátěžovými zkouškami, ze kterých nejtěžší byla finanční a hospodářská krize.

Osmadvacítka tak teď stojí na rozcestí. Bude pokračovat cestou větší integrace nebo se naopak vydá směrem vedoucím k posílení jednotlivých národních států? Odpověď na tuto otázku mohou naznačit i blížící se volby do Evropského parlamentu.

Šéf britské euroskeptické strany UKIP Nigel Farage tvrdí, že květnové volby do Evropského parlamentu způsobí zemětřesení.Podle předvolebních průzkumů může být až 20 procent ze 751 nových europoslanců členy euroskeptických stran.

„Drazí přátelé, stojím tady v nádherném přístavu v Rotterdamu a mám pro vás výbornou novinu. Vystoupení Nizozemska z Evropské unie, takzvaný Nexit, prospěje naší ekonomice. A to výrazně. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila slavná britská výzkumná společnost Capital Economics. Když opustíme osmadvacítku, bude v zemi více pracovních míst a více příjmů pro Nizozemce,“ prohlašuje s úsměvem na kraji největšího evropského přístavu Geert Wilders, šéf nizozemské Strany pro svobodu ve svém propagačním videu.

Zatím co si vítr pohrává s jeho hustými platinovými vlasy, díky kterým dostal přezdívku Mozart, slibuje Wilders nižší daně a konec posílání peněz zadluženým státům jako jsou Řecko nebo Kypr.

Mnohé ale asi nepřekvapí, že konzultační firma Capital Economics, která Wildersem citovanou zprávu napsala, je známá jako vedoucí hlas pro rozpad eurozóny. I přes snahu kontroverzního politika, si ale většina Nizozemců nadále myslí, že právě jednotný vnitřní trh Evropské unie pomáhá Rotterdamu a celému Nizozemsku prosperovat.

„Nizozemsko je v rámci Evropské unie snad nejvíce závislou zemí na mezinárodním obchodu. Mnoho příjmů pochází přímo z obchodu s evropskými zeměmi. Evropská ekonomická a měnová unie, kterou jsme vytvořili, opravdu umožňuje Nizozemsku a ostatním státům obchodovat efektivněji a s nižšími náklady,“ vysvětluje Sjors, mladý student.

Podobný názor má i Denis, který si vyběhl z práce na cigaretu. „Společná měna je myslím jednou z velkých výhod a také společný trh. Obojí může být výhodné hlavně do budoucna, protože máte mnoho různých hráčů, jako je Čína, Spojené státy a s celoevropským trhem můžeme být silnější.“

Že přes ekonomiku cesta pro euroskeptické strany v Nizozemsku nevede, potvrzuje také politolog Adriaan Schout z prestižního institutu Clingendael: „Vnitřní trh je naprosto bezkonkurenční. Geert Wilders se ho snaží zpochybnit, ale nizozemská ekonomika je jedna z nejotevřenějších na světě. Obchodujeme tady více než 500 let. Mezinárodní obchod sahá hluboko, neřekl bych do našich duší, ale určitě do našeho hospodářství."

Nizozemský politik Geert Wilders

Hospodářská karta tedy Wildersovi moc nevychází, co k jeho straně ale táhne, kromě xenofobních názorů, přes 17 procent voličů, jak předpovídají předvolební průzkumy? „Nikdy jsme nebyli vyloženě proevropští, ale jsme stále pro evropskou integraci, jen se trochu obáváme směru, jakým se ubírá,“ vysvětluje Schout, který dodává, že Nizozemci jsou pro hlubší integraci společného trhu, ale opatrnější jsou v otázkách sjednocování v dalších oblastech.

„Nizozemská vláda spustila takzvaný test subsidiarity v EU. Chce, aby se manévrovací prostor pro národní vlády zvětšil. Už žádná přímá centralizace a další regulace ze strany Unie, která diktuje, co by měly jednotlivé státy dělat. Snahou vlády je jasně ukázat, že chceme pouze vnitřní trh a schvalování pouze takových regulací, které jsou pro jeho fungování nutné,“ popisuje pozici Nizozemska Schout. Subsidiarita ale znamená pouze to, že se má o každé věci rozhodovat na té úrovni, která je k tomu nejvhodnější. Haag tedy nechce zpět většinu kompetencí, tak jako například Velká Británie, ale chce zjistit, o kterých věcech je lepší rozhodovat na úrovni států. To vše jako součást Evropské unie. Ostatně z výsledků Eurobarometru vychází, že většina Nizozemců členství v Evropské unii přes všechny pochyby podporuje.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu trvá na tom, že zemi bude lépe mimo osmadvacítku. A podobný názor zastává stále více stran také v jiných členských zemích Unie. Wilders už je proto vyzval, aby se po volbách do Evropského parlamentu spojili a vytvořili novou frakci. To vyslyšela například francouzská nacionalistická politička Marine Le Penová. Šéfka Národní fronty už s Wildersem uspořádala i společnou tiskovou konferenci.

„Myslím že patriotická hnutí jsou v souladu s historií. Lidé mají opět touhu vzít osud do svých rukou a získat zpět svobodu. Evropská unie, stejně jako všechna ostatní impéria zkolabuje a my musíme být na ten moment připraveni,“ předpověděla blížící se konec osmadvacítky Le Penová.

Marine Le Penová, šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty

K vytvoření frakce v evropském parlamentu by potřebovaly euroskeptické strany nejméně 25 europoslanců ze sedmi členských zemí. A podle studie MHP Consultants se jim to nejspíše podaří. O účasti v nové frakci uvažují podle jejich zdrojů mimo jiné rakouská Strana svobodných, belgická strana Vlámský zájem, Italská Liga severu a Švédští demokraté.

Podle předvolebních projekcí publikovaných portálem European voice by mohly tyto strany společně získat 38 křesel, pořád by jim ale chyběla jedna strana z jiné členské země. Politolog Adriaan Schout je ale přesvědčený, že šance stran na vytvoření celé frakce je malá: „Budou mít problém se zorganizovat. Jsou vnitřně roztříštění. Jedni například nechtějí euro ale chtějí zůstat součástí vnitřního trhu, jiní nechtějí ani jedno a další nechtějí ani žádné přistěhovalce z Maroka. Jsou opravdu velmi rozdílní.“

Rozdílnost programů euroskeptických stran potvrzuje člen německé euroskeptické strany Alternativa pro Německo a kandidát v evropských volbách Eberhard Clamor. „To je samozřejmě blbost diskutovat o tom, jestli bychom měli vystoupit z Unie. Nedává to vůbec smysl. Otázka zní, jakou Evropskou unii chceme. Jaké demokratické mechanismy chceme. Nechceme bojovat proti EU nebo Evropské komisi. Chceme je reformovat,“ vysvětluje Clamor, který tvrdí, že jeho strana zatím o účast v euroskeptické frakci převážně krajně pravicových stran, zájem nemá.

I když můžeme pozorovat škálu euroskepticismu od reformních snah po eurofóbii, mají tyto strany několik věcí společných. Jsou populistické a nacionalistické, mají silný postoj vůči EU, imigraci a národní suverenitě a hlavně si vedou velmi dobře v předvolebních průzkumech.

autoři: sit , sch
Spustit audio