Principy lidové architektury oslovují současné stavebníky
Jako lidová architektura se souhrnně označují stavby, které najdeme na venkově ale i na městských předměstích. Sloužily majitelům původně k hospodářskému provozu a bydlení, postavili si je buď sami svépomocí, nebo jim pomáhali místní řemeslníci.
V zemědělských usedlostech, statcích nebo obyčejných chaloupkách bydleli dlouhá léta členové jedné rodiny…Ti se o domy starali, opravovali je a pak i přestavovali. To se ovšem změnilo po druhé světové válce, kdy museli soukromí zemědělci ve většině své statky opustit a budovy pak začaly mnohde chátrat.
Po roce 1989 se vrátily do rukou původních vlastníků, z velké většiny se ale využívají rekreačně. I dnes se najde dost lidí, kteří zvelebování venkovského domu i okolní zahrádky rádi věnují volný čas. A přestože je nic a nikdo nenutí, často se snaží zachovat starobylý ráz domu. Najít pod nátěry a přestavbami něco původního je často obtížný úkol.
„Tahle chlebovka je původní, tam se dával chleba, o tu jsem nechtěla přijít. Taky dveře jsme si tu nechali, i když nás od toho všichni odrazovali. Sehnali jsme pána, co je vylouhoval, zbavil nátěrů a máme tu původní,“ říká Jarka Martínková, která si spolu s manželem před patnácti lety pořídila malý domek kousek od Lomnice nad Popelkou. Na první pohled vypadá celkem nenápadně. Když ale vejdete dovnitř, ocitnete se tak o sto let zpátky – a to byl také záměr paní Martínkové, která se netají tím, že miluje staré věci.
Obdivovat lidové stavby je možné i ve skanzenech. Ředitel Muzea Lidových staveb v Kouřimi Vladimíra Rišlink na lidovou architekturu pohlíží ještě z jiného úhlu: „Jsem původní profesí historik umění, a tak mne zajímá sledovat, jak ovlivnily jednotlivé umělecké slohy – gotika, renesance, baroko ty lidové umělce.“
Chloubou kouřimského skanzenu jsou dvě polygonální stodoly s doškovou střechou, jedna z nich pochází z roku 1648, a je tak nejstarší zachovalou památkou tohoto typu na území České republiky. Stodola má starobylý devítiboký půdorys se strmou a vysokou střechou, na ní jsou došky.
Vladimír Rišlink ale poukazuje na to, že jde o velmi levnou a cenově dostupnou krytinu, která kdysi vydržela celé generace. Když ale potřebovali žitnou slámu, museli pro ni až do Polska. V Česku se žito dnes skoro nepěstuje. Mimochodem například právě stavění domů ze slámy je v současné době velmi populární, renesanci zažívají i dřevostavby a tak se zdá, že principy, které využívali lidoví stavitelé, objevují i ti současní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.