Přijdou maďarské univerzity o své svobody? Kabinet totiž začal s privatizací, informuje Balkan Insight

Nedávno dostaly tři z nich – v Debrecínu, Segedínu a Pécsi – dva týdny na rozhodnutí, jestli souhlasí s převodem z veřejné organizace na komerční model a všechny souhlasily. Vláda si od nového modelu slibuje jejich zbohatnutí a modernizaci.

Čtěte také

Maďarský novinář: Orbánova vláda před veřejností částečně tají svůj očkovací plán

Kritici vlády se bojí, že univerzity postupně přijdou o své svobody. Už teď totiž rektory vybírá Ministerstvo lidských zdrojů a většina je za dobře se stranou Fidesz.

Vládní síly taky mohou snadno jmenovat své zástupce do dozorčích rad, které přebírají řízení univerzit. Ostatně – už teď v některých radách sedí členové kabinetu Viktora Orbána. Členství v univerzitní dozorčí radě je doživotní a rada má velké pravomoci a může nakládat s univerzitním majetkem, jako jsou pozemky nebo budovy.

„Nejdál“ zatím pokročila Korvínova univerzita v Budapešti, ze které chce vláda vytvořit jednu z pěti nejlepších ekonomických škol Evropy. V dozorčí radě zatím ale zástupce vládní strany Fidesz nemají.

Vláda už ale škole dala část dividend z ropného koncernu MOL. Nový model funguje zatím rok, takže je na hodnocení brzy, ale studenti si pochvalují vyšší stipendia. Třeba Akademický senát už nemá na chod univerzity vliv, protože jí dozorčí rada řídí jako soukromou korporaci.

Konec telefonních budek?

V rakouských ulicích zůstává zhruba 10 tisíc telefonních budek. Používá je vůbec někdo, ptá se deník Der Standard. Podle posledních čísel z roku 2017 se zdá, že budky už slouží pouze v případě nouze, když se vybije baterie v mobilním telefonu.

Čtěte také

BBC: Brusel kritizuje Orbána za podkopávání unijní solidarity. To za nákup ruské i čínské vakcíny

O část ze tří milionů provolaných minut za rok se postarali taky lidé s nízkými příjmy a turisté. Jako z anekdoty zní příběh z posledního sčítání, kdy k telefonní budce v centru Vídně za tři hodiny nepřišel vůbec nikdo. 

Telekomunikační společnosti ale budky musí udržovat, protože jim to ukládá zákon. Správně by měl jeden veřejný telefon připadat na tři tisíce obyvatel a alespoň jeden musí být v každé obci.

V Evropské unii se ale chystá nová směrnice, která povinnost udržovat telefonní budky nezmiňuje. Část zařízení proto možná v dohledné době čeká demolice, některé zřejmě zůstanou. Osvědčily se při burzách rostlin, jako místo pro malé výstavy nebo dokonce knihovny.

Francouzský venkov poléhá bludům a sektám

Ve Francii se během pandemie koronaviru daří sektám. Zmiňuje to ministerská zpráva, na kterou upozorňuje list Le Figaro. Z lidské úzkosti profitují apokalyptická hnutí nebo nejrůznější guru.

Čtěte také

Francie bude mít už brzy nástroj proti vzniku ghett, kde se mladí lidé radikalizují, píše Le Monde

Pseudonáboženské skupiny fungují pod hlavičkou vzdělávacích nebo uměleckých společností. Uvnitř kroužků se šíří mimo jiné pokoutné uzdravovací terapie či odpírání očkování. Stejně jako konspirační teorie, aktuálně je „v módě“ proud QANON. 

Mezi sektami se pohybují také podvodníci, kteří se snaží zbohatnout na lidské důvěřivosti. Falešný osteopat vylákal z lidí několik milion eur, když jim nabízel energetickou terapii na dálku.

Sektám se daří hlavně na francouzském venkově, protože v některých oblastech chybí praktičtí lékaři a lidé si jejich nedostatek vynahrazují léčiteli. Některé jejich metody přitom můžou být nebezpečné, takže chce francouzská vláda nad nimi posílit svůj dohled.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Jan Bumba a Lukáš Matoška, najdete v audiu.