Přichází doba fullerenová?
Uhlíkové nanotrubičky už teď mění náš svět. Fullerenový papír, nová optická média... A novinek nás v této oblasti čeká spousta.
Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Vizuální styl NTK, Soutěž Eurobot 2009, Wikimedia Česká republika, Zvony a zvonaři - 5. díl: Srdce a zvoník, Četba - P. Urban: V koruně stromu.
Architekt Buckminster Fuller ve 40. letech minulého století asi netušil, že díky jeho designovým experimentům s pravidelnými mnohostěny chemici v 80. letech pojmenují jeho jménem celou důležitou rodinu prostorových řetězovitých molekul uhlíku: fullereny a jejich podskupinu "bucky-koule", neuvěřitelně pevné molekuly.
Do této rodiny dnes patří i válcovité struktury s názvem uhlíkové nanotrubičky. Tyto nanotrubičky začínají konečně pronikat z laboratoří do každodenního života. Čínští vědci z nich například nedávno vyrobili průhledný reproduktor, který se modulovaně vlní a generuje zvuk pod vlivem ohřevu elektrickým proudem.
VIDEO: reproduktor z uhlíkových nanotrubiček
K dalším vynálezům patří také jakýsi "fullerenový papír", který je 10xlehčí a 500x pevnější než ocel. Podobný pevný "bucky-papír" lze v budoucnu využít např. i při výrobě letadel, raket, aut či vojenských obranných pancéřů a krunýřů. Můžeme uvažovat i o odvážných stavebních konstrukcích a nemusí jít pouze o často zmiňovaný fantastický projekt kosmického výtahu.
Uhlíkové nanotrubičky nemají pouze výjimečné mechanické vlastnosti, ale také velmi zajímavé vlastnosti elektronické a optické. Jejich potenciál vypadá velmi slibně, a proto se možná jednou nadcházející věk bude moci nazývat "věkem fullerenů".
A jak vlastně fullereny vypadají? Pokud je chcete vidět, nemusíte se prodírat odbornými texty o fyzice nebo chemii. Po světě existuje dost staveb, které ideje Buckminstera Fullera vizuálně demonstrují. Asi největší "fullerenovou stavbou" je slavná londýnská výšková stavba s názvem Okurka (česky), její architekt Norman Foster byl dokonce Fullerovým přítelem.
Malé fullereny najdete i u nás - třeba ve vestibulu pražské stanice metra B Lužiny. V příznačných skleněných konstrukcích ve tvaru fotbalového míče, umístěných na sloupech, tam rostou jakési palmy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
