Při střetech mezi křesťany a muslimy v Egyptě tekla krev
Napětí mezi křesťany a muslimy v Egyptě neustává, a zdá se, že v revolučních týdnech naopak vzrostlo. Srážky, které se tento týden odehrály v Káhiře stály život nejméně třináct lidí.
Srážky mezi Kopty, tedy egyptskými křesťany na jedné straně, a muslimy na straně druhé, začaly jako bitka kvůli koptské demonstraci. Křesťané v Káhiře protestovali proti incidentu, při kterém minulý týden shořel jejich kostel v Hílvánu, a byl také do vězení uvržen tamní kněz. Koptové proto v úterý zablokovali silnici na káhirském předměstí, což vyvolalo zlobu muslimů, kteří nemohli projít. Napjatá situace přerostla do mnohahodinové bitky, při které bylo nejméně třináct lidí zabito, a to na obou stranách. Věc nakonec musela řešit armáda, která dav rozehnala střelbou do vzduchu.
Zapálení kostela v Hílvánu už před tím odsoudil imám muslimské univerzity Al Azhar jako chybný výklad islámu a vyzval muslimy, aby pomohli při obnově zničené budovy. Napětí mezi většinovými sunnitskými muslimy, a koptskými křesťany, kteří tvoří podle odhadů desetinu až pětinu obyvatel, však neustává.
Čas od času v Egyptě propuknou vzájemné rozbroje, vendety mezi rodinami nebo i pogromy. V pátek například vypukly potyčky na jižním předměstí Káhiry kvůli svatbě mezi křesťanem a muslimkou, které vyústily ve smrt nevěsty a otce ženicha. Začátkem letošního roku také Egypt ohromil bombový útok na koptský kostel v Alexandrii, který zabil třiadvacet lidí, a je přičítán náboženským extremistům.
Křesťané si za předchozího režimu stěžovali nejen na nepřátelství některých řadových muslimů, ale i na diskriminaci ze strany státu. Proto mnozí z nich letos v lednu a únoru podpořili demonstrace za politické změny. Mnozí Koptové se ale nyní ptají, co jim přinese nová vláda, která možná nebude na rozdíl od Mubarakova režimu tak tvrdě postihovat islamistické násilí, a v níž vůbec bude panovat menší kontrola společnosti ze strany státu. Tisíce křesťanů proto i poté vycházely do ulic, a žádaly lepší ochranu koptské menšiny a vyšetření takových incidentů, jako bylo zmíněné žhářství proti kostelu. Nový premiér Isám Šaráf jim slíbil, že zajistí splnění jejich požadavků a stejný závazek vyslovil i šéf armádního vedení Muhammad Husajn Tantáví.
Střety a násilnosti, a to nejen mezi oběma náboženskými skupinami, jsou podle některých názorů důkazem bezpečnostního vakua, které v Egyptě nastalo po 11. únoru, kdy z čela země odešel prezident Mubarak. Policie se zatím nevrátila do všech ulic egyptských měst, což má za následek zvýšenou kriminalitu a také nový nárůst napětí mezi muslimy a křesťanskou menšinou.
