Prezidentův program

28. červen 2004

Prezidenta republiky čeká náročný týden. Summit Nato, řešení vládní krize a pak možná ještě v neděli cesta na finále do Portugalska. Už v Ankaře nejspíše zaregistruje, že není vnímán jako prezident země, kde vláda podává demisi, ale jako reprezentant semifinalistů fotbalového mistrovství Evropy. Možná by s ním hlavy států jako jsou Německo, Francie, Británie, Španělsko či Itálie rády měnily.

Když ve čtvrtek začne prezident jednat s relevantními politickými stranami, měli by mít jeho hosté taktně na paměti, že se večer bude hrát o víc, než o jejich podíl na moci, a neměli by prezidenta připravit o možnost sledovat duel s Řeckem. Po něm už v případě našeho úspěchu bude prezident vědět, zda se v neděli setká v čestné lóži s portugalským prezidentem či nizozemským premiérem, respektive nizozemskou královnou. Hlavně má ale velkou šanci popovídat si s Milanem Barošem, který je nejspíše nyní nejuznávanějším Čechem v Evropě. Kvůli takovému setkání jistě stojí za to dělat prezidenta, jakkoli ta funkce přináší mrzutosti s věčně se handrkujícími a tragicky nesehranými politiky.

Pro českou prestiž v Evropě je ovšem podstatná sehranost týmu Karla Brücknera. Prezident to určitě ví a státnický instinkt mu možná napoví, že úspěchu složitých jednání s relevantními stranami by mohlo prospět, kdyby relevantní předsedy vzal na případné finále sebou. Aby v praxi viděli, jak vypadá tah na branku, když mají hráči takzvaný "team spirit". Toho je zapotřebí i v politice, má-li politická reprezentace předvádět výkony, na které se dá koukat. Není určitě náhodné, že mužstva plná hvězd, které si neuměly pořádně přihrát, v Portugalsku skončila. Ostatně - jako naše koaliční vláda. Není divu, že fanoušci prezidentovi radí, aby sestavením vlády pověřil Brücknera.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.