Prezidentští kandidáti mění osobnost podle bubliny publika. Není to bizarní?

16. prosinec 2022

„Prezidentští kandidáti hovoří v různých mediích různě. Jako kdyby si mysleli, že nikdo nesleduje všechno a lidé jsou uzavřeni do bublin,“ všímá si filozofka Tereza Matějčková v podcastu Čekání na prezidenta. „U Danuše Nerudové mi to přišlo hodně výrazné a kdybych dala všechna její témata dohromady, asi bych z toho ani nevytěžila jednu osobnost,“ dodává s tím, že to stejné je patrné i u Petra Pavla nebo Andreje Babiše.

Čekání na prezidenta
s ústavním právníkem Janem Kyselou
s filozofkou Terezou Matějčkovou
s komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem 
a s moderátorem Janem Pokorným

„Připadá mi to dost nedůvěryhodné. Lidé by si víc vážili člověka, se kterým třeba i nesouhlasí, ale drží názorovou linii. Ale tancovat podle publika je až na hranici bizarnosti,“ myslí si filozofka.    

Hlavní událostí posledního týdne je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého sice stále máme devět kandidátů na Hrad, ale nově může v kampani pokračovat Karel Diviš, zatímco Denisa Rohanová byla z boje vyřazena.

Nedopatření ministerstva celou prezidentskou volbu zesměšňují.

I podnikatel Karel Janeček podával stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud (NSS) neuznal. Chtělo by se říct, že to „má spočítané“, a to proto, že zveřejnil rovnici výpočtu pravděpodobnosti náhodné chyby u jeho víc než trojnásobku počtu chybějících podpisů. 

Čtěte také

„Podobná nedopatření ministerstva celou prezidentskou volbu zesměšňují,“ přidává komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Ústavní soud už ústy svého předsedy Pavla Rychetského avizoval, že stížnosti kandidátů bude řešit přednostně. Navíc striktně odmítl, že by snad mělo dojít k posunu voleb, jak o tom mluví Janeček.

„Záleží na tom, kdy ústavní stížnost podá, kdy na to bude Ústavní soud reagovat a co vlastně bude Janeček chtít, aby soud udělal,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela. 

Volby se konají, protože jsou vyhlášeny.

„Bezprostředním výsledkem řízení není to, jestli se volby konají nebo ne, protože se prostě konají, jsou vyhlášeny. A v řízení o ústavní stížnosti, s výjimkou nějaký hodně krajních případů, nemá Ústavní soud žádný prostředek, jak by mohl zasáhnout,“ doplňuje právník. 

Čtěte také

A pokračuje: „Když jsem četl Janečkovo vyjádření, jehož součástí byl i vzorec, jehož chybovost nemohu posoudit, skoro se mi zdálo, že v souboru jeho argumentů nebylo nic, na co by už Nejvyšší správní soud nereagoval,“ říká Kysela s tím, že samozřejmě nikdo netuší, jestli si ale nějaký jiný argument nenechává v rukávu. 

„Nijak nezpochybňuji jeho právo podat stížnost k Ústavnímu soudu, co ale musím říct, že jde o hrozivý příběh. V momentě, kdy došlo k chybě – jsou podepsáni lidé, kteří neexistují, bydlí ve smyšlených ulicích či neexistujících domech –, tak za to přece nese odpovědnost Janeček-kandidát,“ přidává se filozofka. 

Místo stížností by se Janeček měl spíš omluvit.

„A když se toto stane, tak jediné, co může říct, aby si zachoval elementární důstojnost, je omluva. Omluvit se správnímu soudu, omluvit se České republice, nemluvit o stížnosti na Ústavní soud a už vůbec nehovořit o nějakém zvažování posunu voleb. Vždyť je to jak chování malého fracka,“ uzavírá Tereza Matějčková.

Poslechněte si celý podcast Čekání na prezidenta. Nabídneme podrobný právní rozbor podaných stížností a dozvíte se, proč je tak významné 30leté výročí vzniku Ústavy ČR. Hosté rozebírají souvislosti vyjádření dalších kandidátů na Hrad.

Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 11. prosince po 18. hodině.

autoři: Patricie Polanská , lup
Spustit audio

Související