Prezidentský březen

25. březen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Antonín Zápotocký

Letošní březen přináší tři kulatá výročí volby československého prezidenta: Antonína Zápotockého (1953) a podvakrát Ludvíka Svobody (1968 a 1973), vedle toho pak také výročí abdikace Antonína Novotného, rovněž k roku 1968.

Archivní rozhlasové záznamy umožňují srovnání jednotlivých epoch, které tato tři data reprezentují: krvavě dogmatická padesátá léta, euforický rok 1968 i zcela vyčpělá a formalizovaná doba nejtužší normalizace.

Tři prezidenti shodou okolností představují souvislé období let 1953-75, tj. vyjádřeno prostřednictvím obrazů visících na úřadech a školách, období pogottwaldovské a předhusákovské.

Antonín Zápotocký pokračoval - díky vývoji v SSSR přece jen poněkud umírněně - v tvrdém kursu svého předchůdce (politických procesů ubývalo jen pomalu, stejně jako podpisů pod politickými rozsudky smrti).

Antonín Novotný - jakýsi dogmatik s lidskou tváří - převedl zemi z krvavých padesátých let (i on na počátku své prezidentské vlády ještě podepsal několik politických rozsudků smrti) do poněkud umírněnějších let šedesátých, ba dokonce až na počátek roku 1968, který svým způsobem vlády paradoxně vlastně umožnil.

Antonín Novotný

Ludvík Svoboda - neprávem milovaný mocnář a na rozdíl od obou svých předchůdců nedisponující reálnou mocí - se nejprve stal jednou z postav "velké čtyřky" roku 1968. Kromě něj tam patřili ještě první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček, předseda vlády Oldřich Černík a předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský; osudy všech čtyř byly tristní, byť se od sebe v lecčems lišily. Jako jediný z nich setrval ve své funkci i po roce 1970 a stal se symbolem mrtvolné nehybnosti tvrdých počátků normalizace v první polovině sedmdesátých let.

V pořadu zazní projevy nejenom sledovaných prezidentů, ale také dalších zajímavých osobností. Kromě dobových rozhlasových moderátorů to budou například dlouholetý československý premiér Viliam Široký, místopředsedkyně komunistického parlamentu Anežka Hodinová-Spurná, první tajemník ÚV KSČ a ikona osmašedesátého roku Alexander Dubček, jeho někdejší spolupracovník a pozdější nástupce a likvidátor Gustáv Husák (který se v roce 1975 rovněž nechal zvolit prezidentem), předseda Sověty chystané - a neúspěšné - okupační dělnicko-rolnické vlády a předseda normalizačního parlamentu Alois Indra a někteří další.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio