Prezidentská volba, konsolidační balíček a protesty mladých lékařů – takový byl rok 2023 očima politických komentátorů

Začátek roku proběhl ve znamení prezidentských voleb. „Byli jsme svědky prezidentské volby, kde se nevolil ten nejlepší kandidát, ale opět to byl model s Andrejem Babišem na jedné straně,“ naznačuje rozložení sil komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. „A pak voliči, kteří ho nechtěli za prezidenta, strategicky přemýšleli, kdo by ho mohl porazit.“

Soupeřů bylo více. „Silnou kandidátkou byla Danuše Nerudová, se kterou se vlastně původně až příliš nepočítalo a nakonec se ukázala být silným kandidátem,“ připomíná komentátorka z Hospodářských novin Julie Hrstková.

Čtěte také

iROZHLAS

PRŮZKUM: Lidé oznámkovali prezidenta Pavla trojkou. Hodnotili ho lépe než jeho předchůdce Zemana

Prezidentem se nakonec stal Petr Pavel, jemuž někteří vytýkali nedostatek politických zkušeností i nepřesvědčivé vystupování.

„Nastala uměřená doba, kdy máme prezidenta, který se nechová konfrontačně, který důstojně reprezentuje zemi v zahraničí, je schopen cestovat a pomáhat předsedovi vlády se zahraniční politikou,“ popisuje publicista Lukáš Jelínek.

Pavlovým prvním důležitým úkolem v roli prezidenta bylo vybrat kandidáty do Ústavního soudu. „I když se to nezdá, tak si Petr Pavel zatím počínal velmi úspěšně, protože jediný kandidát, který byl odmítnut Senátem, byl Pavel Simon,“ hodnotí Hartman s jedinou výtkou – kompletní sestava soudců byla hotová až na konci roku.

Tiché víno a stavební podpora

Druhou výraznou událostí bylo schvalování konsolidačního balíčku.

„Vláda si zkomplikovala život tím, že na začátku května bombasticky oznamovala, že má připravený balíček, že ho má do všech detailů promyšlený, zkonzultovaný s různými odborníky, a tím vyvolala určitá očekávání,“ rekapituluje Hartman.

Čtěte také

Konsolidační balíček je kompromis. Když na něm každému něco vadí, je to dobře, míní předseda Senátu Vystrčil

Jednání byla obtížná a zdlouhavá nejen kvůli rozsahu, ale i zájmům členů koalice. „Je zázrak, že se pět politických stran, které mají jiné zaměření, vůbec dokázalo na něčem shodnout. To je dobré,“ rozebírá vládní postup Hrstková.

„Špatné je, že se několikrát měnil a že ministr financí, který by měl být gestorem konsolidačního balíčku, není schopný sám za sebe říct, proč to dělají a co z toho bude.“

Řada změn vyvolala určité kontroverze, protože k nim docházelo zpětně a často chaoticky. Veřejnost proto balíček nepřijala dobře.

„Otázky jako tiché víno, případně zrušení stavební podpory, ke kterému došlo a nedošlo, jsou v podstatě marginálie. Já si myslím, že obecně bychom potřebovali poněkud změnit daňovou soustavu,“ soudí Hrstková. „Veškeré daňové reformy jsou vychýlené směrem k lidem s nižšími příjmy. Čím je na ně kladena větší zátěž, tím více ve společnosti narůstá pocit nespravedlnosti.“

Dlouhodobá krize vládnutí

Potřeby systémových reforem jsou akcentované dlouhodobě. „Asi nikdo nepochybuje, že tato země potřebuje několik klíčových reforem, ať už penzijního systému, zdravotnictví, nebo vzdělávacího systému. Ale ono se to dělá těžko,“ konstatuje Jelínek. „Vláda má vždycky možnost buďto nasypat do systémů peníze prostřednictvím třeba vyšších příjmů daní, nebo může přistoupit k vyšší spoluúčasti nebo alespoň částečné privatizaci veřejných služeb.“

V současnosti je politika vlády paralyzovaná neochotou přistoupit k razantnějším změnám a obavami z jejich důsledků i přijetí veřejností. Česko se proto ocitá v paradoxní situaci.

Čtěte také

Stát by měl garantovat jen páteřní síť nemocnic, všechno ostatní bych zprivatizoval, tvrdí lékař Veselka

„Stále se budeme tvářit jako sociální stát, přitom stále více věcí je placených i v těch oblastech, o kterých říkáme, že jsou zdarma, jako je zdravotnictví, školství, sociální systém,“ upozorňuje Hrstková. „Ale my se tváříme, že všechny systémy fungují zadarmo, což nefungují, a současně nejsme ochotni buď škrtat na některých místech, anebo vybírat víc peněz. A to je problém každé vlády.“

Krize vládnutí u nás trvá v řádu let a každý další kabinet na ní zanechává svoji stopu. „Dluhy zůstávají po všech vládách. Nejdřív je to malá hromádka, pak roste a se současnou vládou už je to hora, na kterou je vidět, proto jí to bývá často připisováno,“ přirovnává Jelínek.

Problém podle něj spočívá hlavně v podceňování politické role a její degradaci z politické práce a komunikační funkce na pouhé údržbáře ministerstev. Taková změna je podmíněna hlavně uvažováním v krátkých horizontech volebních období bez přesahu do budoucnosti.

Čtěte také

Julie Hrstková: Česko na křižovatce, rozpočet na červené

„Částečně se o změnu pokusil Petr Fiala, ale není to moc důvěryhodné, protože hovořil o Česku na křižovatce a vysvětloval, jak budeme směřovat mezi vyspělé země Evropy, že budeme investovat do vzdělání, inovací a tak dále,“ podotýká Hartman.

„Když to konfrontujete s realitou, například s podobou státního rozpočtu na příští rok, tak se tam priority vlády neodráží.“

Dynamika české politiky je navíc aktuálně oslabená neustálými obstrukcemi opozice, které znemožňují jakoukoliv konstruktivní debatu a možnost schvalování nové legislativy.

„Opozice sice svůj program má, ale ten chce pochopitelně realizovat až po volbách, které chce vyhrát, a proto dělá všechno pro to, aby zbořila bábovičky vládním stranám,“ komentuje Jelínek.

Obhájí vláda úspěch ve volbách?

Přesto jsou předpovědi komentátorů na příští rok optimistické.

„Vláda má jediné štěstí, že v příštím roce bude líp, a to už jenom tím, že klesne inflace,“ domnívá se Hrstková. „Pakliže bude vláda aspoň trochu schopná, tak by to mohla využít ve svůj prospěch.“

Čtěte také

Radko Kubičko: Blížící se volby přinášejí nábor osobností

Rok 2024 bude nabitý i politicky, protože nás čekají dvoje volby – do krajských zastupitelstev a do Evropského parlamentu. „Bude záležet na atmosféře uvnitř jednotlivých stran ve vládní koalici. Může dojít ke krizi, protože největší úspěch této vlády je, že funguje bez výraznějších rozporů, byť samozřejmě uvnitř nepanuje vždy idylická atmosféra,“ domnívá se Hartman.

„Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k zásadnímu zvratu a že by vláda měla mít velkou šanci na to, aby obhájila svůj úspěch v posledních volbách,“ uzavírá Petr Hartman.

Více podrobností o opozičních obstrukcích, konsolidačním balíčku nebo financování zdravotnictví si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Ondřej Konrád.