Premiér Fiala: Vláda dělá pro své občany dost a přitom zvládá i pomáhat Ukrajině

24. srpen 2022

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhlo už půl roku. Výročí připadlo shodou okolností na den, kdy si Ukrajina připomíná 31 let od své nezávislosti. „V západní oblasti zatím nedošlo k ničemu, co by se podobalo 24. únoru, kdy Rusové zaútočili, a tím všechny zaskočili,“ uvádí zvláštní zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín.

Oslavy nezávislosti vyvolaly obavy už v minulých dnech. Ukrajinský prezident i zahraniční tajné služby varovali, že by mohlo dojít k zesílené ruské aktivitě.

Varování platí až do 26. srpna, kdy by se Rusko mohlo pokusit o masivní útok, a to i na Kyjev.

Čtěte také

„Rusko je už z vojensko-technického a morálního hlediska v úplně jiné situaci, než bylo před šesti měsíci. To je dobrá zpráva pro Ukrajinu, ale pokusilo se o zvrat situace v oblastech, které považuje takzvaně za své. To je především Charkov, který dlouhodobě ,leží Rusku v žaludku‘ a který se nevzdal,“ vysvětluje Dorazín.

Charkov je oproti Kyjevu, kde lidé vedou už v rámci možností normální způsob života, neustále ostřelován.

„Rusko se pokusilo velmi brutálně o jeho ovládnutí a v noci tam poslalo další rakety. Obyvatelé nezažili takový útok už spoustu dní. Bouchalo to celou noc a vypadalo to, jako začátek nového ruského vpádu. To se naštěstí nepotvrzuje,“ popisuje zpravodaj.

Vojenskou techniku a další peníze za pomoc Ukrajině dostaneme z EU.
Petr Fiala

Vojenští představitelé Ukrajiny však říkají, že se situace stabilizovala a celá země, pokud to dovolí dostatek moderních zbraní, se postaví do protiútoku.

Čtěte také

„Ukrajinci se zatím spíš statečně brání, než že by někde Rusy vytlačovali. Ale šest měsíců je hodně dlouhá doba a můžeme potvrdit, že se Ukrajině podařilo zvrátit vývoj války a zastavit ruský postup.

Rusku už zbývají prakticky ve velké míře jenom rakety, včetně těch tzv. špinavých, nepřesných, což není dobré pro další vývoj z hlediska civilního obyvatelstva, které bude zřejmě ještě hodně trpět,“ dodává Dorazín.

Plánuje se poválečná obnova

Pomoc EU Ukrajině nepolevuje, jak uvádí premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého ruská agrese a její ekonomická válka ještě více utvrdila evropskou jednotu a odhodlání se takovému chování postavit.

„Je skutečně potřeba, aby Rusko jasně vidělo, že toto není cesta, kterou může v mezinárodních vztazích postupovat,“ říká.

Čtěte také

Premiér je také v pravidelném kontaktu s prezidentem Volodymirem Zelenským a na debatním stole přistála i poválečná obnova Ukrajiny, do které se chceme aktivně zapojit.

Do obnovy chce přizvat hlavně některé české firmy například z oblasti průmyslu, zdravotnictví nebo jaderné technologie.

Část obnovy Ukrajiny by na základě mezinárodních diskusí mohla proběhnout ještě v době válečného konfliktu, a to na územích, kde je nutné pomoci s obnovou škol, zdravotnických zařízení a podobně.

„Toto skutečně není věc pro jeden stát, dokonce ani pro EU jako takovou. Tady je potřeba spolupracovat i se Spojenými státy, Kanadou, Japonskem a zeměmi, které jsou připravené,“ říká Fiala.

Češi nevěří své vládě

Na sociálních sítích se ale proti vládě obrací názory s tím, že dělá více pro Ukrajinu než pro své vlastní občany.

„Česká vláda pomáhá občanům velmi intenzivně. Například trojím zvýšením penzí v letošním roce, příspěvkem na bydlení, který pomáhá těm, kteří mají zvýšené náklady včetně energií na bydlení. Připravili jsme také úsporný tarif, který dnes na vládě schválíme nebo příspěvek 5 tisíc korun na dítě,“ ohrazuje se Fiala.

Čtěte také

Podle premiéra dělá vláda pro své občany dost a zvládá přitom pomáhat i Ukrajině. Navíc jak sám uvádí, Česku se část financí vrátí.

„Vojenskou techniku i částky za vojenskou pomoc, kterou jsme Ukrajině poskytli, dostaneme zaplacenou z EU prostřednictvím zvláštního fondu. Navíc je v tuto chvíli na českém pracovním trhu zaměstnáno více než 110 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. To jsou už lidé, kteří přispívají do českého sociálního a zdravotního systému,“ vysvětluje Fiala, podle kterého pomoc Ukrajině české společnosti rozhodně neškodí.

Nenávist vůči Ukrajincům?

S premiérem ale nesouhlasí místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten se domnívá, že se Češko dostalo do situace, kdy převládá nenávist vůči Ukrajincům.

Vláda pomáhá Ukrajině poměrně dobře, ale absolutně nepomáhá našim občanům.
Karel Havlíček

„Vláda pomáhá Ukrajině poměrně dobře, ale absolutně nepomáhá našim občanům. Jestliže jsme ve fázi, kdy máme 17krát dražší elektřinu, 30krát dražší plyn a vláda nebyla schopná za několik měsíců přijít s jediným vhodným opatřením pro firmy, živnostníky a pro domácnosti, a přitom aktivně podporuje Ukrajinu, je logické, že to dřív či později vzbudí u lidí reakci. Ta bude taková, že se to začne otáčet proti Ukrajincům, kteří vinu nenesou, tu nese vláda,“ říká Havlíček.

Hosté:
Martin Dorazín, zvláštní zpravodaj
Petr Fiala, premiér a předseda ODS
Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik, vedoucí katedry bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO Institut, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR
Vít Rakušan, ministr vnitra a předseda hnutí STAN 
Karel Havlíček, místopředseda poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO
Zbyněk Vojkovský, vedoucí oddělení zahraničních projektů ADRA 
Jana Matesová, ekonomka, bývalá česká zástupkyně Světové banky
Vladimír Baar, politický geograf na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity

Sám také ale uvádí, že vláda si na začátku války vedla dobře a nic by neměnil. Jedinou problematickou věcí je podle něj registr migrantů, kteří do Česka přišli.

„Problém byl, když se správně nezjišťovala totožnost lidí, kteří přecházeli přes hranice a v určitou chvíli jsme prakticky nevěděli, kolik jich tady vůbec máme. Nebyli jsme schopni je správně nasměrovávat do jednotlivých regionů a už vůbec ne využívat třeba poptávku po pracovním trhu.“

Havlíček nicméně uznává, že i přesto, že vláda udělala jisté chyby, je v danou chvíli těžké se vždy správně rozhodnout.

„Chci být fér. Ono se to vždycky dobře říká s nějakým zpožděním, ale ta migrace se prostě podle mého názoru nezvládla úplně dobře,“ dodává.

Jak dlouho ještě ruská invaze může trvat a jaká je situace přímo na frontě? Kolik v Česku zůstává ukrajinských uprchlíků? Nepřipisujeme válce i ty ekonomické problémy, které s ruskou invazí ve skutečnosti nesouvisí? A jaké dopady má válka na Ukrajině na zbytek světa? Poslechněte si celé speciální vysílání. Moderuje Tomáš Pancíř.

autoři: Tomáš Pancíř , vkry
Spustit audio

Související