Hladomor na Ukrajině? Byla to systematická genocida národa, popisuje 30. léta Kroupa z projektu Paměť národa
Nezisková organizace Post Bellum dokumentuje prostřednictvím projektu Paměť národa zapomenuté příběhy, a to nejen z bývalého Československa. Už v roce 2019 založila pobočku v ukrajinském Lvově. „Komunisté vždy s minulostí manipulovali. Studium historie používali k ideologickým záměrům. Teď máme poslední šanci mluvit s těmi, kteří se ve 20. století postavili proti totalitním režimům,” popisuje svou práci Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa.
Vzájemné ukrajinsko-ruské nebyly podle Kroupy nikdy jednoduché, za stěžejní ale považuje hladomory na Ukrajině.
„Tehdy šlo o systematickou genocidu ukrajinského národa. O jeho likvidaci,” dodává s Kroupa s tím, že je to srovnatelné s vyvražďováním Židů za 2. světové války.
„Dodnes je to pro každého Ukrajince obrovská jizva. Byla města a vesnice, kde během hladomoru zahynula takřka polovina obyvatelstva a zasažena každá rodina.”
Hladomor z 30. let je dodnes pro každého Ukrajince obrovská jizva.
Mikuláš Kroupa
„Skutečně šlo o komunistický experiment, snahu industrializovat Sovětský svaz. Rusové, respektive Sověti, nedokázali vyrobit stroje do továren, takže obchodovali se světem. Ale prodávali potraviny, které zabavovali hlavně na Ukrajině. O tomto období se dnes samozřejmě mluví,” popisuje události z let 1932–1933.
Čtěte také
„Rusko nese za současnou válku na Ukrajině plnou zodpovědnost, za všechny zločiny. Skutečně věřím, že se dožiji toho, že Vladimir Putin stane před mezinárodním trestním tribunálem. Za to, co provedl. Nicméně je důležité si uvědomit, že nejpočetnější menšina, která žije na Ukrajině, je právě ta ruská. Mnoho Ukrajinců mluví rusky a má ruské kořeny,” tvrdí Kroupa.
Případné narovnání vztahů tak nebude jednoduchý a rychlý proces.
„Je to zcela neodůvodnitelná agrese. Je to mezinárodní zločin, a to, co tam páchají, jsou opravdu válečné zločiny,” myslí si Kroupa. „Obnovení vzájemných vztahů je tak ,na generace‘,” doplňuje svou myšlenku.
Gymnázium Paměti národa
Ředitel neziskové organizace Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa má ale i dobré zprávy.
„Jsem nadšený z toho, že jsme založili gymnázium Paměti národa. Je to veliká odpovědnost, obrovská práce je za námi i před námi. Prošli jsme si administrativními, personálními a všemi starostmi, které takový projekt přináší. Nicméně výsledky hodnotím velice kladně. Práce studentů i učitelů je prostě skvělá,” rozebírá Kroupa.
Čtěte také
Výuka tam probíhá trochu jinak.
„Samozřejmě se musejí plnit všechny rámcové vzdělávací programy, i u nás se učí fyzika a matematika. Naši profesoři k tomu přistupují trošičku jinak: studenti pracují na badatelských tématech dlouhodobějším způsobem. Nejen během jedné vyučovací hodiny,” popisuje Kroupa.
„Studenti se orálně věnují historické dokumentaristice, zpovídají pamětníky, zpracovávají výpovědi, snaží se vytvářet výstupy. Zároveň se tak dotýkají té naší práce. Pouštíme je blíž k nám, k ,organismu‘ paměti národa,” dodává Kroupa, který je také spoluautorem rozhlasového cyklu Příběhy 20. století.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Když jsem vstupoval do KSČ, o gulazích jsem nevěděl, tvrdí pro Paměť národa bývalý komunista Šilhán
Jednadvacátého srpna 1968 se ulicemi českých měst valily sovětské tanky, desetitisíce vojáků armád pěti zemí Varšavské smlouvy přepadly Československo.
-
Česko má třetí největší oral history sbírku na světě – Paměť národa. Unikátní archiv slaví 20 let
Před 20 lety na podzim 2001 začali novináři a historici natáčet vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války. Po pěti letech svůj zájem rozšířili na další pamětníky.
-
Ondřej Soukup: Rusko má stejně politických vězňů jako měl Sovětský svaz
Známá ruská lidskoprávní organizace Memorial tento týden zveřejnila seznam osob, které považuje za politické vězně. Je na něm 420 jmen, pětkrát tolik než před pěti lety.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.