Hladomor na Ukrajině? Byla to systematická genocida národa, popisuje 30. léta Kroupa z projektu Paměť národa

Hladomor na Ukrajině 1932-1933|foto:Fotobanka Profimedia

Vzájemné ukrajinsko-ruské nebyly podle Kroupy nikdy jednoduché, za stěžejní ale považuje hladomory na Ukrajině. 

„Tehdy šlo o systematickou genocidu ukrajinského národa. O jeho likvidaci,” dodává s Kroupa s tím, že je to srovnatelné s vyvražďováním Židů za 2. světové války.

„Dodnes je to pro každého Ukrajince obrovská jizva. Byla města a vesnice, kde během hladomoru zahynula takřka polovina obyvatelstva a zasažena každá rodina.”

Hladomor z 30. let je dodnes pro každého Ukrajince obrovská jizva.
Mikuláš Kroupa

„Skutečně šlo o komunistický experiment, snahu industrializovat Sovětský svaz. Rusové, respektive Sověti, nedokázali vyrobit stroje do továren, takže obchodovali se světem. Ale prodávali potraviny, které zabavovali hlavně na Ukrajině. O tomto období se dnes samozřejmě mluví,” popisuje události z let 1932–1933.

Čtěte také

Neuměli jsme si představit, jak dlouho to bude trvat a čeho jsou Rusové schopní, hodnotí půlrok války na Ukrajině novinář Dorazín

„Rusko nese za současnou válku na Ukrajině plnou zodpovědnost, za všechny zločiny. Skutečně věřím, že se dožiji toho, že Vladimir Putin stane před mezinárodním trestním tribunálem. Za to, co provedl. Nicméně je důležité si uvědomit, že nejpočetnější menšina, která žije na Ukrajině, je právě ta ruská. Mnoho Ukrajinců mluví rusky a má ruské kořeny,” tvrdí Kroupa.

Případné narovnání vztahů tak nebude jednoduchý a rychlý proces.

„Je to zcela neodůvodnitelná agrese. Je to mezinárodní zločin, a to, co tam páchají, jsou opravdu válečné zločiny,” myslí si Kroupa. „Obnovení vzájemných vztahů je tak ,na generace‘,” doplňuje svou myšlenku.

Gymnázium Paměti národa

Ředitel neziskové organizace Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa má ale i dobré zprávy. 

„Jsem nadšený z toho, že jsme založili gymnázium Paměti národa. Je to veliká odpovědnost, obrovská práce je za námi i před námi. Prošli jsme si administrativními, personálními a všemi starostmi, které takový projekt přináší. Nicméně výsledky hodnotím velice kladně. Práce studentů i učitelů je prostě skvělá,” rozebírá Kroupa.

Čtěte také

Organizace Paměť národa kompletuje pro Ukrajince neprůstřelné vesty. „Každého vyškolíme během dvaceti minut,“ říká koordinátor

Výuka tam probíhá trochu jinak.

„Samozřejmě se musejí plnit všechny rámcové vzdělávací programy, i u nás se učí fyzika a matematika. Naši profesoři k tomu přistupují trošičku jinak: studenti pracují na badatelských tématech dlouhodobějším způsobem. Nejen během jedné vyučovací hodiny,” popisuje Kroupa.

„Studenti se orálně věnují historické dokumentaristice, zpovídají pamětníky, zpracovávají výpovědi, snaží se vytvářet výstupy. Zároveň se tak dotýkají té naší práce. Pouštíme je blíž k nám, k ,organismu‘ paměti národa,” dodává Kroupa, který je také spoluautorem rozhlasového cyklu Příběhy 20. století.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.