Překvapivý Pohankův tah

25. říjen 2006

Poslanec sociální demokracie Michal Pohanka rozhodně nepatřil mezi politiky, jejichž jméno a tvář by znala drtivá většina občanů tohoto státu. Stačila jedna e-mailová zpráva a všechno je jinak. V poměrech, kdy se hovoří o patové povolební situaci, působí totiž Pohankovo oznámení, že opouští poslanecký klub ČSSD, jako senzace.

0:00
/
0:00

Hned se mohou naplno rozběhnout spekulace o tom, zda právě tento krok znamená prolomení patu. Nabalují se na to nejrůznější zaručené zprávy, že je to začátek hroucení jednoty sociálně demokratických poslanců a že brzy budou následovat další. Kolem Pohankova kroku se však objevila celá řada nejasností, které jednoznačné závěry nedovolují. Podle dostupných informací se poslanec někde skrývá před veřejností. To mu nemůže dlouho vydržet. Dříve nebo později se bude muset setkat s vedením sociální demokracie. Dá se odhadnout, že šéfové ČSSD na něj budou naléhat, aby si svůj krok rozmyslel. Případně po něm budou chtít, aby po vystoupení z klubu složil i poslanecký mandát.

V této souvislosti bude záležet na síle argumentů, které sociální demokraté budou mít. Pokud budou dostatečně působivé, nelze vyloučit, že se Pohanka pokorně vrátí, nebo že opustí poslanecko funkci a místo něho nastoupí straně loajální náhradník. Pokud by Pohanka odolal tlaku ČSSD a působil ve sněmovně jako nezařazený poslanec, ještě to automatický neznamená, že by podporoval kroky ODS. Ostatně jak prezident republiky, tak představitelé občanských demokratů opakovaně tvrdí, že sestavení nové vlády nemůže být založeno na několika přeběhlících, ale že se musí opírat o dohodu stran.

Z tohoto úhlu pohledu tak Pohankovo rozhodnutí opustit klub ČSSD nehraje v povolebním vyjednávání o kabinetu zásadní roli. Pokud by Jiří Paroubek přesvědčil komunisty a jednu z menších stran, může vládnout i bez Pohanky. Stejně tak se občanští demokraté s jeho případnou pomocí nedoberou k předčasným volbám. A pokud by svoje vládnutí měli založit na tom, že při hlasování o důvěře například trojkoaličnímu kabinetu nebude Pohanka přítomen, nebyl by to pro ně prozíravý krok. Pohankova rezignace tak dává za pravdu těm, kteří před umělým vytvářením křehké většiny už dávno varovaly.

Poslancovo rozhodnutí může zároveň ovlivnit taktiku, kterou používal Jiří Paroubek při řešení nejrůznějších korupčních kauz. Pokud se v nich objevil někdo spjatý se sociální demokracií byl označen za šibala a byl ze strany nejrůznějším způsobem vypoklonkován. Pohanka se patrně cítil v podobné pozici, i když ho nikdo ze strany podle všeho přímo nevyháněl. Bylo by to totiž netaktické a ohrožovalo by to rovnováhu ve sněmovně. Přesto i některé náznaky stačily k tomu, aby se Pohanka rozhodl opustit poslanecký klub.

Jeho jméno se totiž objevilo v aféře budišovského starosty Péti a také v souvislosti s problematickým projektem nemocnice U svaté Anny v Brně. Pohanka v těchto kauzách nebyl z ničeho obviněn, přesto nelze vyloučit, že kvůli tomu mohl být vydírán. A nemusí jít nutně o politické protivníky či policisty, jak sociální demokraté naznačují. Stačí nahlédnout do výroční zprávy Bezpečnostní informační služby. V ní se mimo jiné objevuje varování před snahou některých podnikatelských skupin proniknout do státní správy. V neposlední řadě Bezpečnostní informační služba prý zjistila, že některé soukromé firmy se snaží ovlivňovat výběr projektů ucházejících se o peníze z fondů Evropské unie. Když se tyto informace zasadí do souvislostí s případy, ve kterých se objevilo i Pohankovo jméno, mohlo by případné vydírání být jedním z motivů poslancova rozhodnutí.

Samozřejmě jde pouze o spekulace, které půjde jen obtížně ověřit. Stejně jako výroky Mirka Topolánka z nedávné doby, že ví o některých poslancích, kteří mohou být vydíráni. Podle všeho neměl na mysli Pohanku a spíše útočil do řad bývalých trojkoaličních partnerů s cílem sebrat vítr z Paroubkových plachet. I takovéto úvahy dokazují, že by bylo nejlepší otevřít cestu k předčasným volbám. Ideální by bylo, kdyby se tak stalo pod vedením kabinetu, který by přispěl k odpolitizování policie. Různé úniky informací a aféry naznačují, že uvnitř této složky zuří válka a že může mít politický podtext.

V době, kdy Bezpečnostní informační služba varuje před prorůstáním organizovaného zločinu do politiky a státní správy je to velmi znepokojivé. Určitě víc než rozhodnutí Michala Pohanky opustit poslanecký klub sociální demokracie.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.