Překreslí eurovolby britskou politickou mapu?

Šéfem strany UKIP je Nigel Farage, bývalý obchodník s komoditami v londýnské City a paradoxně sám jeden z europoslanců
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šéfem strany UKIP je Nigel Farage, bývalý obchodník s komoditami v londýnské City a paradoxně sám jeden z europoslanců

Spojené království je jednou ze zemí Evropské unie, kde tento týden ve volbách do Evropského parlamentu zaznamenají výrazný úspěch protievropsky zaměření populisté.

A to úspěch takový, že Strana pro nezávislost Spojeného království Nigela Farage dost možná hlasování vyhraje. Bude to znamenat zemětřesení v britské politice, jak doufá právě předseda strany známé pod zkratkou UKIP, anebo efekt těchto voleb brzy vyšumí?

Britští politici, kteří se mohou cítit stranou UKIP ohroženi, zatím většinou zachovávají klid – aspoň navenek. Jako třeba konzervativec Greg Hands, který si nemyslí, že by se politická mapa Spojeného království jakkoli měnila. A to ani napřesrok při volbách do Dolní sněmovny.

Britští euroskeptici jsou nicméně momentálně na koni. Jejich předsedu Nigela Farage nedokázalo v jeho tažení proti Unii a zavedenému politickému establishmentu zastavit ani vejce, které levicový aktivista rozbil v Nottinghamu o jeho hlavu.

Poslanec britské Konzervativní strany Greg Hands studoval češtinu na univerzitě v Cambridge a o dění v Česku se živě zajímá

Nigel Farage s fialovým dvoupatrovým autobusem s nápisem Common Sense, Zdravý rozum, vytrvale objíždí hlavně anglická městečka a vesnice a těm, kdo jsou ochotni naslouchat, servíruje hlavně výpady proti stávající imigrační politice. Právě taktika založená na odbourání veškerých tematických tabu a balancování na hraně rasismu, vynesly Stranu pro nezávislost Spojeného království před volbami do Evropského parlamentu do čela preferencí.

Respektovaný politolog a prezident institutu YouGov, Peter Kellner, poukazuje na to, že existují části Británie, kde se UKIP stal stranou protestních hlasů lidí, kteří v minulosti v parlamentních volbách volili hlavně labouristy. Jsou to voliči, kteří by před deseti, dvaceti lety ve volbách do Evropského parlamentu podpořili na znamení nesouhlasu liberální demokraty. Skupina, kterou Farage oslovil nejvíc, jsou ale podle jeho slov voliči Konzervativců z nižší střední a dělnické třídy.

Popularita UKIPu je založena hlavně na požadavku odejít z Evropské unie a na soustavné kritice imigrační politiky vlády. Farage vytrvale tepe otevření pracovního trhu pro občany Bulharska a Rumunska, byť Cameronův kabinet neměl na výběr. Premiér David Cameron ostatně před pár lety UKIP a jeho přívržence nazval „klozetovými rasisty".

Strana pro nezávislost Spojeného království to odmítá a tvrdí o sobě, že není rasistickou formací. Farage se v předvolební rétorice distancoval od svých zdánlivých evropských spojenců, kterými jsou Marine Le Penová z francouzské Národní fronty nebo Nizozemec Geert Wilders.

Nejvíce ohroženi se mohou stranou UKIP cítit britští kozervativci. Jejich předseda, britský premiér David Cameron, je v roli zdatného žongléra, který se současně snaží udržet ve vzduchu několik míčků. Jedním z nich jsou odbojní poslanci z jeho vlastní Konzervativní strany, kterých s různě radikálními postoji k Evropské unii číhá v zadních lavicích Dolní sněmovny možná necelá stovka.

02778837.jpeg

A tak slibuje ministerský předseda David Cameron Britům závazné referendum, tzv. „in/out" hlasování o případném odchodu z Evropské unie, do konce roku 2017. Jsou tu dvě podmínky, které je podle něj třeba splnit. On sám musí obhájit svůj post v parlamentních volbách v příštím roce a taky vyjednat s Evropskou unií nové podmínky britského členství. Jenže i kancléřka Angela Merkelová mluvila ve svém projevu před oběma komorami britského parlamentu o „domnělých a skutečných požadavcích britské vlády", čímž naznačila, že ostrovní přání nemusejí být všem na kontinentu úplně srozumitelná.

Tim Hemmings je ředitelem evropského odboru britského ministerstva zahraničí, a tudíž státním úředníkem a nikoli politikem. Když se Evropská unie nezmění podle britských představ, nebo se nezmění vůbec, což se nedá vyloučit, neznamená to podle něj automaticky, že by Británie z osmadvacítky udělala sedmadvacítku.

Postoj České republiky k případnému britskému odchodu z Evropské unie je velmi jednoduchý. „Praha si ho nepřeje," vzkazuje státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který si navíc myslí, že odchod z EU vlastně není reálnou možností Velké Británie a že jde jen o jakéhosi strašáka v ostrovní vnitropolitické debatě.