Předvolební rok zvyšuje výdaje státu

Možné bylo všechno, ovšem ve čtvrtek se objevil nový, pro mnohé nečekaný motiv. A jako v okamžiku mystického osvícení bylo najednou všem jasné, o co letos půjde.

Okamžikem osvícení byla tisková konference ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. Oznámil totiž zvýšení důchodů v průměru o 465 korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že penze počátkem roku zvyšovaly o 346 korun, budou od srpna vyšší o 811 korun vzhledem k loňskému roku. V poměrném vyjádření to je zvýšení devět procent.

Nechme teď stranou analýzy, jak se na přelomu roku zhoršila finanční situace domácností penzistů vinou inflace a jestli je tedy nutné peníze přidávat. Z politického pohledu je významná změna rétoriky. Loni se přinejmenším slovně mluvilo o tom, že se musí zachraňovat rozpočet, šetřit a zavést kázeň ve jménu budoucího pokroku.

Proto se také rozhodlo pouze o čtyřprocentním zvýšení důchodů, i když se předem muselo vědět, že letošní inflace bude nejméně pětiprocentní. Potíž je v tom, že úsporná rétorika v minulém roce byla do značné míry pokrytecká. Skutečně se šetřilo, vedle již zmíněných penzí také na platech učitelů a dotacích do zdravotnictví.

Mělo se škrtat i v platech státních úředníků, tam se ale pod heslem přípravy na evropské předsednictví a čerpání evropských dotací nic nestalo. Na druhé straně se mimořádně zvýšily výdaje na státní investice, bylo to téměř o polovinu. Hráz proti plýtvání tedy měla trhliny už od počátku, a logicky hrozilo, že se zvětší a kdo ví, třeba nakonec praskne. Zažili jsme to už před volbami na jaře 2006, kdy sněmovna odhlasovala neuvěřitelně vysoké zvýšení sociálních přídavků rodinám.

Příští volby jsou na podzim a nelze nad tím mávnout rukou, že jde jen o volby do krajů a do třetiny Senátu. Především krajské úřady jsou v české politice vysoce ceněným zbožím a politici jsou pro vítězství ochotni leccos z veřejných zdrojů obětovat.

Není pochyb, že se úsporná rétorika změnila pod tlakem blížících se voleb. Tři měsíce před jejich termínem vláda zvýší důchody. Přitom se ministr Nečas ještě snaží zachránit situaci. Jeho zvýšení je uměřené, přijde stát na šest a půl miliardy, což je sice dost peněz, ale dá se to ještě snést.

Ovšem trhlina se může ještě zvětšit. Ve skutečnosti je Nečasovo opatřeni ústupkem opoziční ČSSD, která žádá dvakrát až třikrát větší zvýšení. Jak to dopadne, to se rozhodne zřejmě už v březnu ve sněmovně. Ochránci rozpočtu už kvůli tomu nepochybně ani nespí. Penze jsou však jen signálem. Rovněž ve čtvrtek oznámil poslanec Vlastimil Tlustý, že bude žádat nižší daně v roce 2009. Má k tomu dobré důvody. Od ledna 2009 se má snižovat sazba daně z příjmu o dvě a půl procenta, zároveň se však daně zvýší, protože poklesne i daňová sleva. To je nesmyslné, říká Tlustý a pokud předloží sněmovně návrh, že slevu nelze tolik snižovat, protože se společně s daňovou sazbou přece musí snížit daně, těžko mu budou poslanci odporovat. Připomeňme, že snížit slevu na dani v řádu tisíců korun, znamená pro stát výpadek příjmů přinejmenším v řádu miliard.

Protržená hráz úspor může znamenat i víc, například zrušení poplatků u lékaře, mimořádné investiční dotace do krajů před volbami, zvýšení platů státních zaměstnanců a tak dále. V tom jsou čeští politici vynalézaví. Hlavní potíž je v tom, že si Česká republika může takové výdaje dovolit. Ekonomika roste takovým tempem, že výběr daní dává k dispozici nové a nové zdroje k rozhazování. Ministerstva mají v rezervách třicet miliard korun, ze kterých se bude financovat zvýšení důchodů. Tím se však rezerva ještě zdaleka nevyčerpá.

Riziko takového počínání je spíše střednědobé. Dokud ekonomika roste, dá se utrácet. Na státní výdaje nastavené v období blahobytu však nebude, až se hospodářský růst zpomalí.

Už dnes však jsou vidět politické důsledky. Je jasné, že stávající vláda je slabá, protože prosadila příliš opatrnou a hojně kritizovanou reformu. Pod tlakem sněmovny, která se může stát stále víc populistickou, pak už nebude spravovat stát, ale využívat ho pouze jako nástroj, s jehož pomocí by dosáhla znovuzvolení.

Financovat se budou spíše méně významné aktivity státu a ty skutečně základní, tedy obrana, vzdělání a zdravotnictví, se budou postupně odsouvat stranou.

Možná nejvíc je na tom špatné, že se peníze budou rozdělovat bez toho, aniž by příjemci prokázali nějaké zásluhy. Je to vidět i na snaze ODS a ČSSD zvyšovat penze. Přidá se všem stejně, bez ohledu na to, kolik předtím do penzijního fondu odvedli. Je to na zamyšlení, jestli tam vůbec něco platit.

Při chování vlády a parlamentu se uplatňují demokratické mechanismy. To je sice pravda, reálně to však znamená, že demokracie právě v této chvíli škodí vývoji české společnosti. V tom je skandál, který hrozí české politice v letošním roce. A je jenom otázkou času, kdy přeroste v novou politickou krizi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .