Předseda sněmovny není řadovým poslancem

Druhým případem, méně kompromitujícím, ale na předsedu dolní poslanecké komory přece jen trochu podivným je pak údajná půjčka dvou a půl miliónu od svého asistenta ve sněmovně Zdeňka Klapky. K té se Vlček nehlásí a o věci rozhoduje soud. Jak bylo řečeno, závažnější je prvý případ. Vlček, v době rozhodování o státním příspěvku předseda rozpočtového výboru, tvrdí, že za vytunelovanou dotaci nikterak neplédoval. Jenže jak mu věřit, když zpočátku tvrdil, že jistého Petra Vrtala, k němuž dotace mířila, vůbec nezná. Pak připustil, že trochu přece ano, potom že Vrtal mu občas dělal fotografa. A jak se nakonec ukázalo, Vrtal byl v parlamentu Vlčkovým poradce a měli čilé styky, včetně společného pobytu na vancouverské olympiádě. "Ne vždy jsem reagoval správně. Když jsem popřel, že se s panem Vrtalem neznám, za to se omlouvám," prohlásil Vlček, kterého strana s předsedou Paroubkem v čele tlačí, aby urychleně buď vše uspokojivě vysvětlil, anebo rezignoval. Samozřejmě, volby jsou už skoro za dveřmi a pokud ČSSD pranýřuje své hlavní rivaly z ODS za to, že ponechali na kandidátkách osoby spojované s korupcí, pak se jí Vlček jako snadný terč protiútoků vůbec nehodí. Nadto je lídrem v olomouckém kraji, kde občanští demokraté podrželi rovněž v čele kandidátky Ivana Langera, kterému je vyčítáno, že šel druhdy na ruku podnikateli spojenému se symbolem českého mafiánství Františkem Mrázkem.

Podle všeho nebude náhodou, že Vlčkova kauza vyrazila na povrch právě nyní, na takové předvolební praktiky už jsme bohužel zvyklí. I když je pravda že zmizelá dotace se přetřásala už dříve, ale šéf sněmovny v ní doposud neměl tak výraznou roli, jaká mu je dnes přičítána a do jakou nepřímo vlastně potvrdil nyní už přiznaným lhaním. Zda se může Vlčkovi podařit z maléru vybruslit, samozřejmě nelze předjímat, ale snadné to podle všeho mít nebude a strana se zřejmě nebude rozpakovat jej hodit přes palubu. Ostatně Vlček nepožívá coby předseda dolní komory zrovna valné pověsti, mnohokrát vzbuzoval úsměšky nad tím jak řídí schůze a přetřásaly se jeho neznalosti cizích jazyků, na kontě má mezi jiným i to, že vzal sebou k jednání na Blízký východ osoby, které se sešly s představiteli palestinských teroristů (včetně ex-ministra zahraničí Jana Kavana). K vysoké ústavní funkci se dostal náhodně ve chvíli povolebního patu roku 2006, kdy se očekávalo, že pokud se ČSSD nebude podílet na vládě, přenechá křeslo Jiřímu Paroubkovi. Sociální demokraté jak známo skutečně odešli do opozice, ale ona rošáda se neuskutečnila, protože by k ní byly třeba hlasy vládní koalice a ta Paroubka instalovat do čela sněmovny nechtěla. Mimochodem, dnes si možná Mirek Topolánek říká,že kdyby na to tehdy přistoupil, dost možná by jeho vláda dotáhla funkční období až do závěru. Buď jak buď Miloslav Vlček rozhodně není tím, pro koho by si zvlášť v této chvíli byla ČSSD ochotná pálit prsty a nyní už jistě zkoumá, jak dalece by jí jeho setrvání na kandidátce poškodilo.
Pokud jde o jeho vysvětlování harrachovské dotace, pak poznamenejme, že je zatím dost vágní a málo přesvědčivé, včetně defakto konstatování, že lež není nic tak dramatického. Jenomže když se jí dopouští jeden ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů v zemi a tato lež nutně působí jako spoluúčast na očividném podvodu, pak to drama bezesporu je. A není snadné si představit, čím by ho mohl Vlček zmírnit. Když jej navíc dohání také ona druhá kauza. Zatímco na tiskové konferenci ve středu dopoledne ještě totiž tvrdil, že vracení dřívější více než miliónové půjčky od asistenta Zdeňka Klapky proběhla regulérně, odpoledne už se ukázalo, že šlo o porušení zákona proti praní špinavých peněz, neboť roku 2005 donesl peníze v papírovém pytlíku. Přičemž zákon dovoluje předávat v hotovosti jen 500 tisíc. A po neodbytných dotazech médií Vlček také připustil, že zákon skutečně obešel.

Je pořád samozřejmě možné, že jde o pouze neobratnou oběť nelítostného předvolebního boje. Jenomže v něm těžko zbude sociálním demokratům něco jiného, než se od Miloslava Vlčka odtáhnout. Byli by na tom jinak v očích veřejnosti hůř, než ODS po jen částečném praní vlastního prádla.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.