Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás už nechce kandidovat

9. listopad 2009

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás oznámil své rozhodnutí, že už v lednových volbách nebude kandidovat na svou funkci, po řadě neblahých událostí, které mu letos značně narušily pověst a popularitu mezi Palestinci. Do jisté míry si za ně může sám, ale větší díl viny leží na straně amerického prezidenta Baracka Obamy, který postupuje tak neobratně a necitlivě, že zablokoval mírový proces.

  • Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás už nechce kandidovat
0:00
/
0:00

V nepochybně dobře míněné snaze přispět k obnově izraelsko-palestinských jednání vznesl na jaře kategorický, ale nerealistický požadavek, aby Izrael zcela zastavil výstavbu osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, a vzbudil v Palestincích dojem, že bude nestranný prostředník rozhovorů. Izrael však se zmrazením výstavby souhlasí až po dokončení rozestavěných obytných jednotek, pouze dočasně a v Jeruzalémě vůbec ne. Washington na kompromis nakonec přistoupil, ale neuvědomil si, že pro Abbáse to není tak lehké v prostředí, kde je každý ústupek považován za slabost. Navíc ho prezentoval poněkud zvláštně - ministryně zahraničí Hillary Clintonová koncem října Izrael dokonce pochválila a označila jeho návrh na dočasné zmrazení výstavby za "bezprecedentní", ale po arabské kritice už tři dny nato prohlásila, že Washington legitimitu pokračující izraelské výstavby neuznává a že Izrael musí udělat mnohem víc. O další dva dny později pak překvapila Abbáse poznámkou, že zmrazení výstavby osad nikdy nebylo americkou podmínkou obnovy mírových jednání.

Washington Abbásovi uškodil i tím, že ho v září přemluvil k trojstranné schůzce s Obamou a izraelským premiérem Netanjahuem a vzápětí ho přiměl nepředložit v OSN takzvanou Goldstoneovu zprávu, která obviňuje Izrael z válečných zločinů za zimní odvetné operace v pásmu Gazy. Palestinci a arabské státy ztropili takový povyk, že musel Abbás požádat o mimořádné projednání zprávy. Další ránu mu Amerika zasadila nedávným sdělením, že neuzná dlouho chystanou dohodu o usmíření jeho hnutí Fatah s Hamasem, protože nesplňuje mezinárodní podmínky. Hamas těsně před podpisem couvl a Abbás jednostranně vyhlásil volby na leden 2010. Jenže Hamas oznámil jejich bojkot a Abbás se ocitl v dalším maléru.

Jeho rozhodnutí nekandidovat může být výsledkem zklamání z neúspěšného mírového procesu, jak je zdůvodnil Abbás, i únikem ze slepé uličky, do které se dostal. Nejpravděpodobnější však je, že jde o strategický tah, aby dosáhl svých cílů. Nátlak ještě zesílila nedělní pohrůžka jeho spolupracovníků, že Abbás vzhledem k neúspěchu mírového procesu dokonce zvažuje i rozpuštění samosprávy, a dodatečná poznámka, že Abbás nyní čeká, zda Američané na Izrael znovu zatlačí. Několik představitelů připustilo, že předseda si to "možná ještě rozmyslí", když uvidí, že se těší dostatečné podpoře. Totéž si podle bleskového víkendového průzkumu myslí i 76% Palestinců. Abbás ostatně ani nemá žádného realistického nástupce.

Podpora přišla okamžitě. Fatah v řadě měst zorganizoval masové demonstrace Palestinců, kteří Abbáse prosili, aby je neopouštěl, a apelovala na něj i řada zemí jako Spojené státy, Egypt, Francie nebo Turecko, ale také Izrael ústy prezidenta Šimona Perese.

Radikálnější členové Fatahu se zase ztotožnili s Abbásovým prohlášením o nedostatku pokroku v mírových jednáních, a pohrozili novými protiizraelskými násilnostmi.

Část vedení Fatahu však Abbásovo počínání vnímá jako podivné. Podle ní je nemoudré pořádat volby jen na Západním břehu a za bojkotu Hamasu, protože ať už by je vyhrál Abbás nebo někdo jiný, jeho mandát by byl nevěrohodný a nedostačující. V současné situaci je nejlepší zachovat status quo, protože stávající předsednický mandát, který si Abbás vloni o rok prodloužil, je pořád méně pochybný než ten, který by vzešel z bojkotovaných voleb.

Přestože Abbás o víkendu nařídil ústřední volební komisi, aby hlasování připravila, analytikové i představitelé samosprávy a Fatahu se shodují, že jestli nedojde k usmíření s Hamasem, Abbás nejspíš volby odloží na neurčito.

Ať už jsou pohnutky Abbásova rozhodnutí jakékoli, nese hlavní vinu na současné krizi Barack Obama. Je to už druhý americký prezident, který situaci na Blízkém východě zásadně zkomplikoval. Jeho předchůdce George Bush si zase navzdory varování vynutil demokratické parlamentní volby v roce 2006. Ty pak demokraticky vyhrál teroristický Hamas, který vzápětí nedemokraticky povraždil své odpůrce, provedl puč a už třetí rok je hlavním problémem Izraele i samosprávy. Inu, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Nyní Palestinci od Spojených států očekávají nějaký krok, který by podpořil Abbáse.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb