Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás prosadil rozšíření svých pravomocí

Hamas má svého kandidáta na premiéra určit do 23. února, ale už v sobotu se poprvé sejde nový parlament zvolený v lednových volbách, ve kterém Hamas obsadí 74 ze 132 křesel. V pondělí naposledy zasedal odstupující zákonodárný sbor, který nečekaně přijal několik opatření, jež výrazně posilují Abbásovy pravomoci. Navzdory slibu, že stávající poslanci už žádné zákony schvalovat nebudou, prosadil Abbás legislativu, která vytváří pojistky proti neomezenému vládnutí Hamasu.

Nový zákon zřizuje ústavní soud, který má řešit veškeré spory o rozdělení moci mezi předsedou samosprávy, vládou a parlamentem, a udělil Abbásovi pravomoc jmenovat všechny ústavní soudce bez souhlasu parlamentu. Soud může rušit přijaté zákony, rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. V praxi tak bude posuzovat všechny zákony, které se nebudou líbit předsedovi samosprávy. Ten by mohl tímto způsobem například zabránit prosazení islámského práva šaríja, jehož zavedení se dosavadní vládní světské hnutí Fatah obává nejvíc. Abbás také speciální vyhláškou podřídil televizní, satelitní a rozhlasové vysílání své vlastní kontrole a jmenoval do několika klíčových funkcí členy Fatahu.

Představitelé Hamasu nazvali nová opatření "bílou revolucí" a "pučem" a obvinili Abbáse, že chce za několik měsíců vyvolat ústavní krizi, rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. Prohlásili, že nová zákonodárná rada všechny novinky okamžitě zruší, ale k tomu Hamas nemá potřebnou dvoutřetinovou většinu.

Izrael nemůže vládnutí Hamasu omezit, a tak se mu je chystá alespoň co nejvíc zkomplikovat. Úřadující premiér Ehud Olmert potvrdil, že jakmile se vlády ujme kabinet Hamasu, Izrael Palestincům přestane vyplácet výnosy z celních poplatků a daní ve výši přes 50 milionů dolarů měsíčně. Neumožní také přejezdy poslanců a vládních činitelů Hamasu mezi pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde se v Ramalláhu nalézají centrální úřady. Část vlády a parlamentu tak bude muset buď jezdit do práce zdlouhavou objížďkou přes Egypt a Jordánsko, nebo jednat prostřednictvím přenosové techniky. Dalších čtrnáct zvolených poslanců si odpykává tresty v izraelských věznicích a nedostane povolení k jednání žádným způsobem.

Některé státy dál naznačují možnost jednání s Hamasem a ochotu přijmout jeho představitele vyjádřily Brazílie, Argentina, Bolívie a Venezuela. Nejvíc však Izrael i Spojené státy rozhořčilo páteční pozvání do Moskvy, které Hamasu nabídl ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Rusko prý toto hnutí nepovažuje za teroristickou organizaci. Izrael jeho rozhodnutí označil za "ránu do zad" a "tanec s vlky" a dal do oběhu publikaci, která přináší důkazy o spojení Hamasu s čečenskými separatisty, jež palestinské hnutí považuje za součást světového džihádu.

Publikace mimo jiné otiskuje i propagační plakát Hamasu, na kterém je vedle jeho zavražděného duchovního vůdce šajcha Ahmada Jasína a Usámy bin Ládina zabitý čečenský polní velitel Chattáb a úhlavní nepřítel Ruska Šamil Basajev, údajný strůjce masakru v Beslanu. Spojené státy vyzvaly Putina k objasnění jeho kroku s tím, že Rusko je součástí mezinárodní Čtyřky a ta jakékoli jednání s Hamasem podmínila jeho uznáním Izraele a odzbrojením. Podle americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové prý Kreml souhlasil, že Hamasu tyto podmínky uloží, nicméně své pozvání neodvolal a také Hamas potvrdil, že jeho delegace Moskvu navštíví už koncem února. Politologové vidí v Putinově kroku snahu o získání ztraceného vlivu v arabských zemích.

Rusko vhodně využilo situace, kdy je Západ a islámský svět hluboce rozdělen kvůli karikaturám proroka Mohameda. Ruské gesto je však považováno za narušení zatím jednotného postoje Západu, který hrozí, že zastaví finanční pomoc Palestincům, pokud Hamas nesplní stanovené podmínky. Některé západní deníky píší, že přerušení příspěvků v celkové výši asi jedné miliardy dolarů ročně je součástí plánu, jak přivodit pád Hamasu: životní podmínky na palestinských územích se údajně bez mezinárodní podpory tak zhorší, že nespokojení Palestinci svrhnou své vládce sami.

Hamas se mezitím snaží předvést jako uvážlivá politická síla, která na palestinských územích nastolí pořádek. Podle izraelského serveru Haarec Hamas zaregistroval a vybral zbraně od svých aktivistů na severu pásma Gazy. Podle některých analytiků má tato akce naznačit, že Hamas prodlouží období klidu zbraní, podle jiných je to první krok ke sjednocení palestinských ozbrojených frakcí a vytvoření plánované jednotné armády.

Hlavní exilový vůdce Hamasu Chálid Mišál však v rozhovoru pro ruský deník Nězavisimaja gazeta prohlásil, že současný klid zbraní je jen přípravou na novou vlnu ozbrojeného odporu. Znovu také zdůraznil, že Hamas neuzná Izrael a nebude respektovat dohody z norského Osla ani dodržovat mírový plán Čtyřky zvaný cestovní mapa.