Před 40 lety podepsali Antichartu. Co říkají dnes? „Všichni věděli, že je to podvod“

Anticharta

„Všichni věděli, že je to podvod. Byla to Potěmkinova vesnice. Právě proto já se tomu směju,” vzpomíná František Ringo Čech v pořadu Příběhy 20. století na rok 1977. Jak hodnotí zpětně okolnosti, které vedly k podpisu Anticharty vybraní umělci a zpěváci?

Uběhlo 40 let od takzvané Anticharty, kampaně komunistického režimu proti Chartě 77, kterou podepsalo mnoho osobností, dohromady přes sedm tisíc umělců, kteří se tím stavěli na stranu komunistického aparátu. Jak se ke svým podpisům staví dnes? Několik reakcí uvádíme v článku a Antichartě se věnujeme hned v několika pořadech. „Pozvali mě na ředitelství a řekli: tady něco podepiš, a budeš mít pokoj,“ říká například v pořadu Pro a Proti režisér Jiří Menzel.

František Ringo Čech

František Ringo Čech

Podle F. R. Čecha tehdy nebyla jiná možnost, než dokument podepsat. „To tak nikdo nebral, že by pomáhal režimu. Hodnoty a pravda existují pro vás. Pro nás existovala taky, ale nebyla jiná možnost. To je jako byste chtěl, aby se každý nechal upálit jako Hus. To byste viděl v té Kostnici, kolik lidí by odvolalo,” říká v pořadu Příběhy 20. století.

Byla podle něj tedy Anticharta podpora režimu? „Byla a nebyla. Všichni věděli, že je to podvod. Byla to Potěmkinova vesnice. Právě proto já se tomu směju,” odpovídá František Ringo Čech.

Jiří Menzel

Jiří Menzel

„Mě honili, já se schovával,“ říká v pořadu Pro a proti režisér Jiří Menzel. „Pozvali mě na ředitelství a řekli: tady něco podepiš, a budeš mít pokoj.“ Režisér měl od roku 1968 zákaz činnosti. „Když přišli Rusové, tak jsem nesměl dělat, nějakou dobu to trvalo, ale pak jsem se postupně dostal k práci. A najednou to vypadalo, že o ni zase přijdu.“


V reakci na Chartu 77, kritické a protirežimní prohlášení umělců a intelektuálů režim zareagoval mnoha odsudky v Rudém právu a textem s názvem Provolání československých výborů uměleckých svazů Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, který přečetla 28. ledna 1977 v Národním divadle herečka Jiřina Švorcová. O týden později přednášel v Divadle hudby svoji řeč zpěvák Karel Gott nebo zpěvačka Eva Pilarová.

„Lidé se pořád museli nějakým způsobem ponižovat. Takže ti, kteří Antichartu podepsali, učinili tak často s lehkým srdcem, protože si řekli: ať neotravujou, ať mám pokoj, a ani moc jim to nevadilo.“

Podle Menzela se kauza Anticharta po roce 1989 „trošku nafoukla.” „Mnoho lidí mělo špatné svědomí, že byli ve straně z prospěchářských důvodů, chodili na schůze, cvičili v milicích, podepisovali kde co. Jim rozvíření Anticharty pomohlo, aby se zapomnělo na jiné věci, které byly možná ještě horší, a na tyto jejich hříchy se nemyslelo,“ myslí si.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti s Jiřím Menzelem a herečkou Táňou Fišerovou, která Antichartu podepsat odmítla.

Michal Prokop

Michal Prokop

V pořadu Příběhy 20. století vzpomíná zpěvák, který se v první polovině 70. let nemohl živit rockovou hudbou, na období podpisu jako na nejhorší období své kariéry.

„Zpíval jsem v podstatě srač--, co si budeme namlouvat, sám jsem tomu vlastně ani pořádně nevěřil. Najednou jsem měl problémy s intonací, psychicky jsem byl vykolejený a věděl jsem, že je to špatně,” říká Prokop.

„Člověk kolem sebe pořád cítil všechny ty tlaky, všechno, co se nemůže, že ho vyhodí. A to všechno dohromady mě prostě takhle semlelo. Fakt mi to trvalo do roku 1975, než jsem zjistil, že opravdu musím odejít, že to musím být já, kdo odejde, ne se nechat vyhodit,” vzpomíná Prokop.

O srazu umělců v Divadle hudby si prý nejdřív myslel, že je to politická schůze, na kterou podle svých slov občas musel chodit. „Vůbec mi nedošlo, že tohle je něco víc. Když jsem pak večer seděl u televize u jednoho kamaráda, byla tam Hegerová, Petra Janů, Michal Zelenka, a najednou jsme viděli ve zprávách tohle. Hanka se rozbrečela. A teprve tam jsem si uvědomil, co jsem to udělal. Tím, že to udělali všichni… To byla doba, kdy už jsem byl odhodlaný, že půjdu zase na vlastní cestu. A tohle byla další pecka. Uvědomil jsem si: do prd---, ty jsi asi zase něco pos---, tohle jsi možná neměl,” říká Prokop v rozhovoru pro Český rozhlas.

Petr Nárožný

Petr Nárožný

Herec, který Antichartu podepsal, ve velkém rozhovoru pro Divadelní noviny zpytuje svědomí a říká, že nebyl dost statečný.

„Podepsal jsem petici za propuštění Václava Havla z vězení, podepsal jsem tzv. Antichartu a nepodepsal jsem petici Několik vět. Něco jsem podepsat neměl a něco měl, vím to teď a věděl jsem to už tenkrát,” odpovídá Nárožný na poslední otázku redaktora, jestli mu v rozhovoru něco chybí. Téma podpisu prorežimního textu tak otevírá sám.

„Nebyl jsem dost statečný a bál jsem se, takže není čím se chlubit. Snad už teď statečnější budu, lidi, kteří stateční byli a jsou, obdivuji a vážím si jich nesmírně,” říká herec a dodává, že si nepřeje být nespravedlivě souzen.

„Prosím o jedno, aby morální soud nad námi, nad šedou zónou společnosti, nevynášeli ti, kteří kdysi s ohromným nadšením budovali zločinný komunistický systém,” zní jeho slova.

Eva Pilarová

Eva Pilarová

Zpěvačka je jedna z nemnoha signatářů, která se k podpisu přiznává a otevřeně ho lituje. Děje se tak dokonce na stránkách festivalového časopisu Samizdat, který vychází vždy k příležitosti hudebního festivalu v Trutnově. Jde o festival, který dbá na to, aby vystupující měli v tomto smyslu „čistou minulost.”

”Ředitel Pragokoncertu Hrabal si pozval několik tehdy nejznámějších zpěváků a skladatelů, kterým nakázal, že musí Chartu 77 odsoudit. Až na malou výjimku se do toho nikomu nechtělo, ale byl to zkrátka příkaz. Ohradila jsem se, že nebudu odsuzovat něco, co jsem nečetla. Hrabal tedy řekl, že nic vymýšlet nemusím, ale že přečtu prohlášení, které vyplyne z příspěvků kolegů,” řekla Pilarová řediteli festivalu Martinu Věchetovi.

Podle svých slov se zpěvačka bála podpis odmítnout. „Věděla jsem, že tím bych se zpíváním skončila. A brala jsem to nejen jako ponížení, ale jako bezmocnost spojenou se zbabělostí,” říká v rozhovoru Pilarová.


Řada umělců tvrdí, že podepsala jen prezenční seznam, o Antichartě prý nevěděla. To Pilarová odmítá. "Samozřejmě jsem věděla, co podepisuji, když jsem prohlášení četla. A věděli to všichni, kteří si ho vyslechli a podepisovali při odchodu, nikoliv při příchodu, takže žádná prezenční listina. Dnes se za to samozřejmě stydím, ale nechci se vymlouvat, proto říkám pravdu.”

Karel Gott

Karel Gott

Český zpěvák text Anticharty v Národním divadle týden po Jiřině Švorcové četl znovu. Gott bere celou věc jako podvod a nerad o ní mluví.

V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes řekl, že „přímo nesloužil” žádnému režimu. „Jestliže jsem někomu posloužil, tak spíš tomu, že jsem podepsal Dva tisíce slov. A u takzvané Anticharty, to jsme skočili na špek, zneužili nás,” tvrdí zpěvák.

„A to zase taková tragédie snad nebyla, já jsem nikdy nesloužil ani nezpíval za tyranů. Jestliže tady byla tyranie, tak začátkem padesátých let, a to jsem byl malý kluk,“ říká dál v rozhovoru.