Pravěcí vačnatci drželi partu
Zdědili moderní vačnatci náklonnost k osamělému způsobu života po pravěkých předcích? Nově objevená fosilie to zpochybnila a ukázala, že někteří pravěcí vačnatci byli velmi družná zvířata.
Společenský život není u moderních placentálních savců ničím neobvyklým, ale naprostá většina vačnatců dává přednost samotářské existenci. Otázkou však je, jak na tom byli jejich pravěcí předkové. Fosilní záznam zatím nic takového jako smečky vačnatců neukázal. Problém ovšem je, že většinu pravěkých vačnatců známe jen díky nálezům zubů, případně čelistí – celá lebka a postkraniální části kostry se zachovají jen velmi vzácně. Paleontologové a zoologové z takových nálezů mohou odvodit, jak zvíře vypadalo a čím se živilo, ale o způsobu jeho života mohou jen spekulovat. Předpokládá se proto, že samotářský život moderní vačnatci zdědili po svých předcích.
Nově nalezená fosilie však vypovídá o tom, že přinejmenším některé skupiny pravěkých vačnatců byli společenští, nebo se přinejmenším vyznačovali vysokou mírou tolerance vůči příslušníkům svého druhu. Mezinárodní tým vědců pod vedením Sandrine Ladevèzové z Belgického královského přírodovědeckého institutu v časopise Nature popisuje velké množství koster z naleziště Tiupampa v Bolívii. Na fosilním záznamu se zde zachovaly pozůstatky 35 jedinců primitivního druhu vačic Pucadelphys andinus, který žil před 64 miliony let. 22 z nich je téměř v perfektním stavu a obsahují téměř kompletní lebky i kostry.
Fosilie jsou rozděleny do dvou skupin – 12 jedinců se nachází vedle sebe na ploše jednoho čtverečního metru a skupina zbylých 23 vačic na dalším čtverečním metru leží o tři metry dále. Paleontologové se domnívají, že tito vačnatci žili pospolu ve dvou sousedících doupatech a zahubila je náhlá katastrofa – například záplava, která je pohřbila pod vrstvu sedimentů. Složení skupiny je velmi různorodé – žilo v ní nejméně 6 dospělých samců, které vědci identifikovali podle delších lebek a větších špičáků, 12 dospělých samic, 4 „teenageři“ a jedno mládě. Výrazný pohlavní dimorfismus spolu s družností naznačují, že ve skupinách primitivních vačic vládla polygamie a samci spolu soupeřili o samice.
A proč se pravěké vačice sdružovaly, zatímco ty dnešní dávají přednost samotářskému způsobu života? Jedním možným důvodem by bylo teplo. I někteří moderní solitérní vačnatci z Jižní Austrálie se při zimním poklesu teplot shlukují do skupin o 20 až 40 jedincích. V Bolívii před 64 miliony let však vládlo tropické klima, takže musíme hledat jiný důvod. V období, ze kterého fosilie pochází, se vačnatci šířili po Jižní Americe. Společenské chování jim mohlo usnadňovat kolonizaci nových oblastí a rychlou reprodukci. Jakmile se však populace stabilizovaly, přestal být společenský život užitečný a vačnatci si začali žít každý na vlastní pěst.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
