Přátelské Švédsko
Není to tak dávno, kdy od nás bylo Švédsko počtem obyvatel vzdálené. Dnes už však má jen o milión lidí méně, než my. Země se po 2. světové válce stala otevřenou přistěhovalcům, kteří zde hledali azyl. Proto zde mají oficiální fotbalovou jedenáctku třeba Asyřané z Iráku. Migrace tu patří mezi ty největší na světě. Předminulý rok přesáhla 100 000 lidí.
Přitom to historicky byli právě hrdí Vikingové, kteří odtud často migrovali pryč. Už v 5. století se stali postrachem evropského pobřeží. Ti švédští se jmenovali Varjagové, protože narozdíl od Dánů a Norů mířili na jihovýchod. Tak se jim podařilo vybudovat třeba říši Novgorod a vládnoucí rod Rurikovců založil Kyjevskou Rus. Tehdejší Švédové-Ruotsi dali zemi východních Slovanů název, ale taky vládnoucí vrstvu. Jak se pozdější Švédsko stávalo čím dál silnější než Dánsko, vytvořilo i říši nad Baltem. Hlavně během Třicetileté války ovládali velké části Evropy a zanechali zde své geny. Právě v 17. století spousta Švédů žila v dnešních pobaltských republikách, severním Německu, ale taky jižním Finsku (v té době součást Švédského království) a první z nich už zamířili do USA.
Emigrující Švédové měli u dnešní Filadelfie přímo vlastní kolonii. Mezi roky 1820 až 1930 připlulo do Spojených států na parnících dalších 1 300 000 lidí většinou z chudších částí země. Usazovali se především na úrodném Středozápadě, kde vzniklo množství zemědělských farem. Švédové ale byli taky známí jako skvělí průmysloví dělníci a dobří majordomové. Státy jako Minnesotta, Wisconsin, nebo Severní Dakota mají dodnes statisícové menšiny lidí, kteří se stále hlásí ke švédskému původu. Dohromady s Kanadou jde na tomto kontinentě o menšinu dosahující téměř 5 miliónů osob. Nedochází zde ale k jevu, tolik typickému pro bývalé britské kolonie. Američtí Švédové sice slaví své svátky, učí se jazyk svých předků, ale domovem už je jim USA. Zásadní rozdíl je to třeba oproti pobaltským Švédům z Estonska, nebo Finska, které politické a ekonomické faktory donutily usadit se zpátky v zemi předků během minulých desetiletí.
V současnosti je však Švédsko především země, kam míří mnozí imigranti. Zůstávalo totiž neutrální i během světových válek, což pomohlo nejen ekonomice, ale přitáhlo i mnoho uprchlíků třeba z tehdejšího Československa. Fyzik František Janouch, politik Egon Lánský, nebo herec Valtr Taub vděčili za mnohé známé švédské otevřenosti. Sami imigranti ale taky něco přinášeli, vždyť jinak by tato země nevedla v žebříčcích výšky HDP na obyvatele a spokojenosti lidí se svým životem. Ovšem obrovská čísla existují taky u početnějších národností, často pronásledovaných. Přímo cizinců zde žije přes půl miliónu a víc než 13% lidí má předky v zahraničí. Mezi nimi kralují Finové, ale za nimi jsou zmiňovaní Iráčané, Jugoslávci, Bosňáci, Chilané, ale i mnoho Poláků, Dánů a Norů.
Imigranti zde užívají velkých sociálních jistot a pracovních možností. Není proto divu, že porodnost u žen dosahuje nejvyšších čísel v Evropě. Nejdříve sem sice mířili jen Evropané ze severu, ale po roce 1970 a hlavně v 80. letech už převažovali Asiaté. 90. léta zase přinesla příliv obyvatel zasažených válkou na Balkáně. Velký přísun obyvatel z Asie ale taky přinesl odpor extremistických a pravicových skupin. I proto na konci roku 2008 vyšel zákon, který do země láká hlavně IT specialisty a inženýry z Indie, Číny a USA. Moderní Švédové sice patří k liberálním lidem, kteří dokonce Českou republiku dohánějí v počtu ateistů, ale v rámci hospodářské krize často přicházejí o práci. Kdo ví, jestli se jejich postoj za pár let nezmění.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
