Pozemní GPS bude přesnější
Levnější pozemní verze globálního pozičního systému by mohla pracovat s centimetrovou přesností.
Satelitní služba GPS (Globální poziční systém) je dnes všudypřítomná a na komerční i veřejné bázi umožňuje všem lidem stanovit svoji polohu na zeměkouli s přesností na několik metrů. I to ale může být málo, a proto se uvažuje o způsobech, jak tuto přesnost zvýšit.
Řešením může být vytvoření nového systému, jehož aktivní prvky už nebudou rozmístěny v kosmu, ale z velké části by se nacházely na Zemi, dokonce v prostoru kolem nás. S touto myšlenkou přišla australská firma Locata, která uvažuje o vybudování globálního systému typu GPS, jehož přístrojová báze by se nacházela na povrchu Země. Přesnost tohoto systému by se podle vyjádření firmy mohla pohybovat dokonce až v řádu centimetrů.
Technologie firmy Locata vlastně vychází ze současných radiových vysílačů systému GPS, které periodicky vysílají vysoce přesné časové signály určované atomovými hodinami. Atomové hodiny i vysílače jsou přitom umístěny na palubách jednotlivých satelitů. Jakési analogické pozemní "satelity" této firmy nazvané příznačně LocataLite (zkratka z "local satellite" - lokální satelit) by dělaly v principu totéž. Nacházely by se ovšem mnohem blíže každé přijímací stanici, a výsledek výpočtu polohy by tak byl mnohem přesnější, a to i přesto, že by tyto pozemní satelity nevyužívaly drahých atomových hodin. Místo toho by jim stačily podstatně levnější "časové čipy". Triangulace polohy přijímací stanice pomocí příjmu časových signálů z několika pozemních "lokálních satelitů" pak poskytne kýženou vyšší přesnost polohy. Tyto lokální satelity přitom mají rozměry běžné vázané knihy.
Významnou částí systému firmy Locata je vzájemná synchronizace časových čipů. Ačkoliv tato synchronizace nebude vzhledem k nějakým vnějším přesným atomovým hodinám absolutní, pomocí principu zpětné vazby budou časové čipy synchronizovány vzájemně mezi sebou, a to by mělo být pro funkčnost pozemního systému GPS dostačující. Radiové signály pozemních satelitů mají operovat ve frekvenčním pásmu WiFi. Díky tomuto systému by se mohlo vytvořit mnoho nových služeb, které si dnes ještě neumíme představit.
Zdroje: Technology review, Popular Science
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
