Powellova řeč

Předem se očekávalo, že zpráva přesvědčí přesvědčené, zatímco pochybovači setrvají u svých pochybností. I skeptici ovšem včera, až na výjimky, označili předvedené důkazy za hodnověrné. Na zprávu bezprostředně zareagovali politici a analytici, nicméně byly to reakce opatrné. Zda Spojené státy získají podporu důležitých spojenců k útoku na Irák, napoví zřejmě až průzkumy veřejného mínění, ze kterých vyplyne, zda Colin Powell včera přesvědčil voliče například ve Francii, Německu či v Itálii. Poslední průzkum, zveřejněný včera v Římě, ukázal, že pouze devatenáct procent Italů je pro válku, sedmdesát dvě procenta se jich vyslovilo proti.

Podobná situace je všude v Evropě a důvodem určitě nejsou sympatie k iráckému diktátorovi. Saddáma Husajna považuje velká většina Evropanů za hrozbu pro mír ve světě. To, že nechtějí ani Husajna ani válku, má dvě vysvětlení. Buďto se jedná o zbabělost, neochotu čelit zlu, anebo pak o nedůvěru k Bushovým motivům. Evropané, ale nejen oni, se stále ptají, proč zrovna Irák a proč tak najednou. Průzkum, který byl nedávno zveřejněn v Německu, například ukázal, že Saddáma Němci považují za nebezpečného, jenomže ještě nebezpečnější je podle nich Bush. Problémem tudíž, zdá se, nebude pouze otázka zda, kdy a jak odzbrojit Husajna. Evropa, ale podobně i Afrika, Asie či Jižní Amerika spíše neví, co s Bushem. Proto takové dusno.