Povinné předškolní vzdělávání smysl má. Do školek chodí víc dětí, ale ne všude, říká Valachová

3. červenec 2018
Děti v mateřské školce zaujatě sledovaly program Rádia Junior

Už rok u nás platí tzv. povinné předškolní vzdělávání. Rodiče pětiletých dětí musejí své potomky posílat do mateřských škol. Těm, co to nevyhovuje, mohou zvolit individuální vzdělávání. Jaká je praxe?

Česká školní inspekce (ČŠI) zjistila, že se docházka malých předškoláků a žáků v sociálně vyloučených lokalitách nijak nezvýšila. Má tedy novela školského zákona vůbec smysl? Otázka pořadu Pro a proti na dva členy poslaneckého Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Hodnotit jakoukoli změnu je po jediném roce příliš brzy. Pravidelné předškolní vzdělávání ale zvyšuje šanci dítěte uspět i na startu základní školy. Hlavní cíl nebyl přitáhnout všechny děti do školek, tedy i ze sociálně slabých rodin, ale ukázat význam předškolního vzdělávání všem rodičům.
Kateřina Valachová (ČSSD)

Je svobodnou vůlí rodičů, jestli chtějí (nebo nechtějí) posílat své děti do školek. Novela vlastně mění povinnou školní docházku a její hranici posouvá na pět let. Proto je třeba vést mnohem širší diskusi.
František Vácha (TOP 09)

Poslanec František Vácha dodává, že kvůli několika málo procentům dětí ze sociálně vyloučených lokalit jsme zavedli systém, který je „náročný administrativně a byrokraticky. Stresujeme rodiče i děti a výsledek není tak pozitivní, jak jsme čekali.“

Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové, která je pod novelou podepsána, má novinka „zpřístupnit bezplatnou předškolní docházku všem dětem. Mateřské školy musely zkvalitnit své vzdělávání, a taky nikomu rozhodně nešlo o 100% docházku dětí ze sociálně znevýhodněných lokalit.“  

Valachová: Opravdu tam máme víc dětí

Povinná předškolní docházka škodí hlavně rodičům. Jedny zneklidňuje, v jiných vzbuzuje falešné představy

školka

Do školky ano, nebo ne? Kde dělá společnost ve výchově dětí největší chybu? A jak školky fungovaly před 200 lety? S odbornicí na předškolní vzdělávání doc. PhDr. Evou Opravilovou.

Valachová zpochybňuje i výsledek ČŠI, která nějaký velký nárůst počtu dětí ve školkách, hlavně ze sociálně slabých rodin, nezaznamenala. „Interpretace zjištění inspekce není přesné,“ brání se. „Ukázalo se, že do školek víc dětí chodí, a to všude. Vycházím ze šetření dalších nevládních organizací, které se pohybují přímo v terénu, tedy i v sociálně vyloučených oblastech. A i tam se docházka pětiletých zlepšila. Ne ve všech oblastech, a určitě není 100%. Je pro mne nesmírně důležité, aby nebyla znovu zavedena bariéra v podobě školkovného pro pětileté.“

Poslanec Vácha ale trvá na tom, že povinné předškolní vzdělávání vzniklo hlavně kvůli sociálně slabým rodinám. „Upřímně si musíme říct, že nový zákon tady máme hlavně kvůli vyloučeným lokalitám. To se ale minulo účinkem, přestože je částečné zlepšení vidět, což musím přiznat. Mnohem účinnějším nástrojem, jak tyto děti donutit chodit do mateřské nebo základní školy, by mohlo být klidně propojeno s pobíráním sociálních dávek apod.,“ tvrdí poslanec TOP 09.

Ve vyloučených lokalitách prý žijí skupiny lidí, kteří jsou s nedodržováním pravidel společnosti sžity. „Vyrůstají v něm od dětství. Důležitější je, že tady vznikla povinnost i pro rodiče z nevyloučených lokalit,“ tvrdí Vácha.

Víc byrokracie? To bohužel ano

Úředníci hledají stovky děti, které nepřišly k zápisu do předškolního ročníku mateřských škol

Děti v mateřské školce (ilustrační snímek)

Úředníci měst na severu Čech mají nelehký úkol. Musí do začátku září dohledat desítky dětí, které nepřišly k zápisu do povinných předškolních ročníků mateřských škol. Na adresách trvalého bydliště se rodiny nezdržují a úředníci proto neví, kde mají děti hledat. Rodičům dětí, které k zápisu nepřišly, přitom hrozí pokuta až pět tisíc korun. I ta ale bude zřejmě jen těžko vymahatelná.

Podle bývalé ministryně ale novela dala všem rodičům možnost požádat o individuální vzdělávání. Sama prý jezdí po vzdělávacích zařízeních, a tak se přímo od pedagogů dozvídá, kde jsou problémy.

„Protože vím, jaká jsou pravidla a vyjednané meziresortní postupy, tak taky vidím ty nedostatečné a nepřesné informace, na které narážejí samotní učitelé. Byrokracie určitě narostla, musí se hlásit všechny spádové děti v obvodě apod. Ale pokud rodič chce individuální vzdělávání, je to pro něj napsání pouze jedné věty. Je to jeden papír navíc, který musí do rukou vzít i učitelka a někam založit.“

Obědy a jízdné zadarmo. Pro sociálně slabé

Dětem ze sociálně znevýhodněných rodin pomáhají v Novém Boru s předškolní přípravou

02424317.jpeg

Předškolní klub pomáhá dětem ze sociálně znevýhodněných rodin v Novém Boru na Českolipsku. Má připravit na příchod do školy. S dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin pracují v občanském sdružení Rodina v centru už více než dva roky. Dnes už mají dostatečně velké prostory, kam rodiče vodí i mladší děti.

Podle Valachové si už „sedl“ i institut omluvenek předškoláků, které stačí vyřešit nějakým omluvenkovým sešitem. Dětem ze sociálně slabých rodin pak prý pomáhá nejen ministerstvo školství, ale třeba i ministerstvo práce a sociálních věcí, které zavedlo dotování školních obědů, a pokud se rodina přihlásí do programu, pak existuje i možnost bezplatného jízdného do škol a školek.

„Je to na politice obcí, které jsou někdy víc či míň osvícené. Ty totiž mají bezplatné jízdné pro místní dopravu z těchto vyloučených lokalit. Kraje pak mají dokonce povinnost mít cosi jako školní autobusy. Ne všechny jsou zdarma. Zatím,“ dodává poslankyně ČSSD Kateřina Vlachová.