Poučení z pandemie: Roušky neměly zázračný efekt, relevantní studie k tomu ale dělat neumíme, míní Kulveit

Celá řada studií je podle něj nepoužitelná kvůli chybějícím kontrolním skupinám nebo malým zkoumaným vzorkům. Navíc prý jde o soubor analýz od roku 2008 a netýkají se tak jen covidu, ale například i chřipkových epidemií.

Čtěte také

Proč někteří odmítali roušky a očkování? Selhala důvěra veřejnosti v politiky, soudí bioetik Vácha

„Když se zhodnotí veškerá dostupná literatura, tak z té nejpravděpodobněji plyne, že roušky skutečně efekt mají, ale není nějak zázračně velký. Není to tak, že si všichni vezmeme roušky a pandemie skončí,“ konstatuje.

Zatímco přibývá publikovaných vědeckých studií a důkazní situace se zlepšuje, tak na druhou stranu dochází k vyostřování boje o interpretaci toho, co se stalo.

„Řada lidí se do toho během pandemie emocionálně velmi ponořila a teď bojuje o to, aby se ukázalo, že měli pravdu. V Americe je to velmi zpolitizovaná otázka, postoj k rouškám koreluje s politickými postoji, což nesvědčí nezávislým analýzám,“ podotýká Kulveit.

Poučení pro Česko

Pandemie prý lidstvu přinesla spoustu zkušeností. Zjistilo se, která opatření nezafungovala, došlo k rozvoji diagnostických metod a ohromný skok dopředu udělalo epidemické modelování.

„V řadě oblastí ale poučení není zdaleka takové, jaké by být mohlo. Udělala se spousta výzkumů a tuší se, že by se některé věci mohly dělat lépe, ale nezdá se, že by to státy implementovaly,“ uvádí s tím, že jde třeba o programy včasné detekce virů, které by se mohly sledovat například na letištích.

Čtěte také

Stigma duševního onemocnění se pomalu vytrácí. Napomohl tomu i covid, míní psychoterapeutka Votavová

Další otázkou je regulace potenciálně nebezpečného biologického výzkumu, nelze totiž vyloučit, že covid unikl z laboratoře, protože potřebná data jsou v Číně a bezpečnost experimentů nemusí být na dostatečné úrovni.

V Česku bychom se podle Kulveita mohli poučit ze špatné komunikace exekutivních orgánů s odbornou veřejností během pandemie a zlepšit využívání vědeckých poznatků v politickém rozhodování.

„To je potenciálně hodně důležitá schopnost pro krize, které vyžadují pochopit nějakou odbornou oblast. Tady si bývalý premiér Andrej Babiš pozval profesory Prymulu a Berana a každý mu tvrdil něco jiného. A on, který tomu oboru nerozuměl, tak posuzoval, který profesor epidemiologie má pravdu,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.