Potůček k základnímu příjmu: Češi nejsou připraveni dávat peníze nepodmíněně všem

Nepodmíněný příjem byl dosud zaveden pouze na Aljašce. Všude jinde (například v Nizozemsku) je třeba splnit určité podmínky a rozhoduje například věk příjemce.

Martin Potůček z Fakulty sociální věd vyjmenovává tři základní důvody, proč se domnívá, že by se nedala myšlenka v České republice realizovat: koncept je podle něj realizovatelný jen v zemích, které jsou velmi chudé - zmiňuje hranice existenčního minima podle OSN - což ve stávajících podmínkách ČR neplatí.

Pokud chcete dát lidem svobodu, dejte jim základní příjem. Základní příjem by bez pochyby zvýšil svobodu občanů. Martin Brabec, Filozofický ústav Akademie věd

Základní nepodmíněný příjem je idea, která může potěšit každého – nicméně je to podobná idea jako zavést království Boží na zemi. Prostě ideální, ale v zásadě nerealizovatelná. Martin Potůček, Fakulta sociálních věd UK

Jako další důvod vidí úskalí rozhodnutí mezí tím, jestli přidat například učitelům a zdravotním sestrám, jakožto skupinám, které dlouhodobě požadují zvýšení platů, nebo rozdělit finance globálně všem obyvatelům. Dále zmiňuje, že česká společnost není připravená na takový krok: „Nejsme připraveni, abychom souhlasili s tím dávat peníze nepodmíněně všem.“

Martin Brabec z Filozofického ústavu Akademie věd argumentuje v pořadu tím, že je potřeba vzít v potaz, jak by se nastavila výše základního příjmu a zmiňuje návrh EU, který byl 200 euro.

Rovná daň z příjmu vs. progresivní daň

Část pořadu Pro a proti se týká právě toho, jak by reagovala společnost na to, že by stejnou částku část vyplácel všem, tedy i lidem s vysokými platy. Brabec vidí řešení ve zvýšení daně z příjmu pro tuto skupinu lidí, čímž by se de facto vyrovnal příjem lidí v poměru k základnímu nepodmíněnému příjmu.

„Základní příjem by byla částka, od které byste pak odečítali sociální výdaje. Jestliže má dnes někdo nárok na 6000 Kč z nějaké sociální dávky a dostával by základní příjem dva tisíce korun, pak by ta sociální dávka byla už na výši čtyři tisíce korun. Zároveň tím základním příjmem ušetříte v rámci sociálních dávek.“

Byrokracie vyplácení podmíněných sociálních dávek

Jedním z argumentů pro zavedení základního nepodmíněného příjmu je podle Brabce eliminace skoro všech sociálních výdajů: „Protože ta výše toho základního příjmu bude nad všemi sociálními výdaji, což je příklad Švýcarska, a tím pádem ušetříte na jedné věci – byrokracii, která je spojená s vyplácením podmíněných sociálních dávek,“ vysvětluje Brabec.

„Na stávajících sociálních dávkách by se neušetřilo tolik, kolik by se vyplatilo,“ odpovídá na to Potůček, samozřejmě s odkazem na případnou výši základního příjmu. Výdaje by podle něj byly vyšší než přínos, a to právě kvůli tomu, že by neodpadla byrokracie s tím spojená. Muselo by se totiž nadále určovat, kdo má na jak vysokou část základního příjmu nárok.